Využití služeb testovacího mobilního týmu je pro děti zcela dobrovolné, záleží jen na rozhodnutí jejich rodičů. K nezvyklému kroku přistoupilo vedení Mostu po rozhovorech s řediteli základních škol a vyhodnocení celého procesu testování.
„Jako zřizovatel nesouhlasíme s přenášením odpovědnosti za ‚zdravotní‘ úkony na ředitele. Uvědomme si, že dosud nemohli pedagogové ani podat předepsané léky svým žákům, ale nyní se školy staly odběrovým místem, a to díky několika řádkům v mimořádném opatření včetně plnění všech administrativních úkonů,“ řekla k rozhodnutí náměstkyně mosteckého primátora Markéta Stará (ProMOST).
V tomto týdnu odebíraly mobilní odběrové týmy vzorky od dětí ze tří základních škol, už příští týden by ale měly zamířit do dalších sedmi. Vedle dětí testují i zaměstnance škol.
„Testování je k dispozici dětem, jejichž rodiče o něj projevili zájem,“ upozornila náměstkyně s tím, že první ohlasy jsou většinou pozitivní. Na 1. základní škole dokonce podstoupilo testy téměř 100 procent žáků.
Rodiče postoj přehodnotili
„Řada rodičů, kteří váhali nebo nejprve nesouhlasili s testováním externí společností, svá rozhodnutí po zhlédnutí průběhu testování přehodnotila,“ doplnila Stará.
Antigenní testy, které mobilní týmy u dětí provádějí, jsou spolehlivější a rychlejší než státem dodané samotesty. Školám také odpadá starost s likvidací vzniklého odpadu. I když pro ně platí běžný režim při nakládání s tímto odpadem, odběrová místa s ním už musí jednat jako s odpadem zdravotním.
Městskou pokladnu či školy nestojí testování ani korunu navíc. Je totiž hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, které všem umožňuje bezplatné antigenní testování každé tři dny.
Podle vedení Mostu navíc může do budoucna vyřešit poměrně složitý logistický proces s dodávkou dalších samotestů, jejichž doručení a typy nejsou stále jasné.
Změnu chtějí i na Děčínsku
O změnu dosavadního přístupu k testování žáků prvního stupně usiluje i Miroslava Kubešová, ředitelka základní školy v Jiříkově na Děčínsku.
„Děti jsou poslední měsíce deprivované tím, že nemohou být ve školním kolektivu, a nyní jim dáme podmínku, že se mohou vrátit, ale musí podstoupit testování před celou třídou,“ zmínila s tím, že pokud lze testování zajistit jinak, je potřeba to využít a děti ve školách – v případě pozitivního výsledku testu – chránit před zbytečným stresem či posměchem.
Jejím cílem je, aby se děti mohly nechat otestovat v klidu domova. Možností je například využití aplikace, která se věnuje testování online, s jejímiž autory je v kontaktu. „Můžeme-li se přes webkameru vzdělávat, proč bychom se nemohli testovat,“ sdělila.
Se stylem samotestování nesouhlasí ani někteří rodiče. Své děti, i když z celkového počtu jen minimum, proto nakonec ze školy omluvili a učí se s nimi dál distančně. Podle Miroslavy Kubešové se většinou jedná o děti, jejichž maminky jsou například na rodičovské dovolené a mají možnost si je ponechat doma.
Rodiče, kteří musejí do práce, děti do školy posílají. Prozatímním východiskem a přijatelným kompromisem zatím zůstává pro jiříkovské děti zřízení mobilní laboratoře, jako tomu je v Mostě.
„Otestovat se v ní budou moci od pondělí. Laboratoř bude fungovat také pro veřejnost a věřím, že se najdou i rodiče, kteří budou chtít otestovat své dítě den před určeným testováním ve škole, aby tak v předstihu předešli situaci, v níž by museli během několika desítek minut vyřešit následné kroky související s pozitivním výsledkem testu,“ doplnila ředitelka školy.
Každou neděli na test
Kvůli jistotě, že opravdu do školy nastoupí, nechává děti raději už den předem testovat mnoho rodičů.
„Každou neděli odpoledne či večer vozím syna na jedno testovací místo v Teplicích. Je to kvůli jistotě. Kdyby byl pozitivní, zařídím mu hned hlídání nebo s ním zůstanu doma, což den předem oznámím zaměstnavateli. Jakmile bych ho ale vysadila u školy a odjela a po hodině nebo dvou mi ze školy zavolali, že se mám pro něj vrátit, byl by to problém. Už bych měla v čekárně pacienty a těžko se vracela,“ popsala teplická lékařka, která v předstihu nechává testovat svého třeťáka.
„Takových maminek je víc. Už se známe, potkáváme se u testovacího centra. Jde většinou o učitelky, zdravotní sestry a lékařky, které jsou buď samoživitelky, nebo jejich manželé pracují podobně a nemohou náhle opustit práci,“ dodala.
