Čtyři domy v ulici M. G. Dobnera s více než 300 byty, kde projekt začal, během dvanácti měsíců opustili nájemníci 22 z 35 vytipovaných závadových bytů. Ostatní pod touto hrozbou začali „sekat latinu“.
„Ukázalo se, že třetina z původně nahlášených problémových bytů je schopna nějakým způsobem se srovnat. Zbylé dvě třetiny se změnit nechtěly a odešly,“ shrnuje radní Jiří Nedvěd (ProMOST), hlavní iniciátor této aktivity města.
Lokalitu na dohled magistrátu možná dokonce město za čas vyřadí ze seznamu bezdoplatkových zón. Zdejší sdružení vlastníků jednotek by pak mohla dosáhnout na úvěr na nutné opravy, který jim teď banky kvůli nelichotivé nálepce nedají.
Program pro řešení sociálně vyloučených lokalit s názvem Pod ochranou města Most funguje na principu doporučování a intenzivní spolupráce mezi městem a vlastníky bytů.
Pokud se domovní výbor usnese, že nepřizpůsobivé lidi v domě nechce, výbor pro eliminaci škodlivých jevů, který právě kvůli neutěšené sociální situaci ve městě mostečtí zastupitelé zřídili a jehož je Nedvěd předsedou, začne s majitelem bytu jednat.
Sám výbor ale podle něj situaci nijak nevyhodnocuje a ani nezná jména nájemníků. Vše se podle něj řeší pouze pod číslem bytu. „Jdeme za majitelem a doporučíme ukončení nájemní smlouvy. Zatím jsme se vždy dohodli,“ přibližuje Nedvěd.
Většinou zůstanou v Mostě
Zásadním krokem k úspěchu je právě spolupráce s majiteli bytů. Ta se v případě Dobnerovy ulice podařila na sto procent, čemuž na začátku projektu málokdo věřil.
Po detailním rozboru vyšlo v průměru deset procent problémových bytů na dům. „Potvrdilo se nám to jak v lokalitě Dobnerovka, tak Javorovka a v ulici Borovského, což jsou místa, kde nyní operujeme a máme z nich data. I těch deset procent přitom dokáže udělat z celé lokality vyloučenou,“ upozorňuje radní.
V lokalitě Javorovka, na kterou se výbor zaměřil před necelými dvěma měsíci, se z celkových 400 bytů problémy týkaly třiceti. Sedm z nich už má domluvené vystěhování.
Nájemníci se po ukončení smlouvy většinou zatím stěhují do jiných částí Mostu. Radnice však plánuje program rozšiřovat na celé území, takže tito lidé další kontrole stejně neujdou.
„Neřešíme, jestli půjdou do jiných měst, je to z naší strany trochu sobecké. Naše know-how ale můžeme nabídnou komukoliv. Tak, jak se nyní chová město Most, by se měl chovat celý Ústecký kraj,“ říká Nedvěd.
Důležité totiž podle něj je, aby se nepřizpůsobiví lidé nepřesouvali z různých částí země jen na jedno místo, jak se právě zde děje.
Nájem může pokrýt město
Součástí propracovaného programu je u dlužníků mimo jiné i úhrada dávek z úřadu práce přímo na účet SVJ či možnost pokrytí nájmu městem v době, než si majitel bytu najde nového nájemníka. Této možnosti ale majitelé využívají minimálně, i jim se totiž zklidnění situace v lokalitě vyplácí postupným navýšením hodnoty jejich majetku.
Důležité je i zapojení problémových nájemníků do procesu prostupné a neodmítnutelné práce. „Ve spolupráci s městem nabízíme dlouhodobě nezaměstnaným i obtížně zaměstnatelným možnost pracovního uplatnění nebo i tréninková místa, kde mohou získat základní pracovní návyky. Lidem se intenzivně věnujeme i jinak. Pomáháme jim s řešením dluhů, zajištěním zdravotní péče i péče o děti. Díky té provázanosti si pak někteří dokážou práci udržet,“ říká Karel Komárek, ředitel neziskové organizace V srdci klíč.
Do lokalit, kde Most program Pod ochranou města uplatňuje, by se proto už také neměli nově stěhovat nájemníci bez práce. Cílem je zastavit proces úpadku těchto částí a postupné vylepšování sociální a ekonomické skladby obyvatelstva.
Inspiraci k zavedení a uplatňování programu našel Most v Nizozemí, tamní pravidla schválil i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
