„To, že se neudělal před zasypáním archeologický průzkum, je podle mě zásadní chyba. Podle jedné z hypotéz se tam nachází nejstarší část hradeb ze 13. století a je třeba to ověřit,“ uvádí Jan Mareš, ředitel Okresního archivu v Lounech.
Podle radnice bylo ale místo nebezpečné. Zasypáním se sklepy podle starosty nezničily, naopak zemina je zakonzervovala.
„Současné práce tam probíhají tak, aby nedošlo k narušení dvou až tří vrstev sklepení. Hrozilo riziko dalších sesuvů a naším cílem bylo problém vyřešit i vzhledem k tomu, že místo mohlo lákat děti k dobrodružným výpravám,“ vysvětlil starosta Radovan Šabata.
Faktem je, že město nemělo povinnost archeologický průzkum zajistit. Vyšel by navíc na několik set tisíc korun, které by muselo uhradit. „Když chce stát dělat archeologické průzkumy, měl by je také hradit. A ne, aby zátěž zůstávala na městech,“ doplnil Šabata.
Pozemek už není památkou
Pozemek nepatří ani mezi památky, byť před několika měsíci na seznamu byl. Na žádost města ochranu ministerstvo kultury sejmulo. Povětrností podmínky působily i na sousední synagogu, ohrožena byla statika. Zasypáním se ale zároveň uzavřel jediný vchod do sklepení synagogy.
Na pozemku vznikne oddechové zákoutí. Město tam žádnou zástavbu neplánuje, neřeší ani prodej. „Je to stále parcela a do budoucna to může být velmi zajímavý a hodnotný pozemek,“ dodal Šabata.
Město lukrativní parcelu v centru města odkoupilo od soukromých majitelů za 700 tisíc korun. Před deseti lety tam stál nárožní dům, ale poté co prasklo vodovodní potrubí a voda stavbu narušila, statik nařídil jeho zbourání.
