Dům se stal nepotřebným. Správa železnic zrekonstruovala úsek mezi Litvínovem a Oldřichovem, přičemž ve stanici v Louce v rámci této miliardové operace postavila o poznání menší budovu, kam se přesunulo veškeré technické zázemí i výpravčí. Ani ti už ale několik týdnů v Louce nejsou k vidění. Provoz se totiž nyní řídí dálkově z Teplic.
Za kolik bude Správa železnic bývalou výpravní budovu nabízet, zatím není jasné. V současné době probíhá nutné rutinní kolečko administrativních kroků, které předcházejí vyhlášení nabídky. V jeho rámci ještě nebyl vypracovaný znalecký posudek.
Jisté je ale jedno: případný nový vlastník by musel do opravy investovat desítky milionů korun a postupovat v souladu s pravidly památkářů. Stal by se majitelem velkorysého prostoru, přízemí a první patro mají 1 250 metrů čtverečních.
Nemovitost, která v minulosti prošla i určitými dílčími ne úplně citlivými rekonstrukčními zásahy, ale disponuje i velkou půdou a je podsklepená. Zároveň k ní ovšem nenáleží prakticky žádný pozemek.
„Jsme vlastníkem pouze té budovy. Pozemky okolo patří Českým drahám, potažmo obci. Abychom s tou budovou nabídli alespoň nějaký pozemek, zbourali jsme přístavbu, která byla poměrně nevzhledná a nebyla památkově chráněná. Teoreticky by se tedy dala využít třeba jako parkoviště,“ říká Miroslav Grisa z ústecké pobočky Správy železnic.
Obec zájem nemá
Jeden z potencionálních příštích majitelů už ze hry vypadl, a sice obec Louka u Litvínova. Správa železnic obce v případech obdobných prodejů oslovuje přednostně, tady však neuspěje.
„Ta budova je krásná, ale my nemáme peníze na opravu a vlastně ani představu o jejím možném budoucím využití,“ podotýká starosta Louky Roman Dub.
Dojde tedy na veřejnou soutěž. „Ta je zpravidla tříkolová. Když se nikdo nepřihlásí, pak může dojít na kolo čtvrté a případné snížení nabídkové ceny,“ popisuje Grisa.
Ačkoli by tomu mohlo výše napsané napovídat, objekt není zcela prázdný. Část si pronajímá svaz chovatelů. A v patře žije už desítky let Jana Ondráčková. „Letos tu bydlím rovných 45 let. Vychovala jsem tady čtyři děti,“ vypráví nájemnice. Její cesta k bytu o rozloze 120 metrů čtverečních byla jednoduchá - manžel pracoval na dráze.
Odcházet se jí nechce. Zároveň ji mrzí, jak nádraží dopadlo. „Je obrovská škoda, že přicházíme o taková pěkná nádraží s jedinečnou atmosférou,“ dodává Ondráčková.
Otazník i v Oseku
V případě prodeje se uzavřené nájemní smlouvy neukončují, závazky z nich přecházejí na nového majitele. „My lidi před žádným prodejem nevyháníme, upozorníme je vždy jen, že může dojít ke změně vlastníka. Je-li to možné, snažíme se, aby do případného prodeje byla budova alespoň částečně využívaná a tím pádem i hlídaná,“ doplňuje Grisa.
V Louce u Litvínova se svého času křížily Duchcovsko-podmokelská dráha s Pražsko-duchcovskou dráhou. Dlouho byla považována za velmi důležitou stanici, ve které kdysi pracovaly i desítky lidí najednou. Ve výpravní budově v minulosti fungovala například i restaurace.
Správa železnic nyní rovněž řeší, co dál s výpravní budovou v nedalekém Oseku, která také leží na trati mezi Litvínovem a Oldřichovem a je prázdná. Ve hře je její demolice i prodej.
