Vědci se zabývali především druhovou bohatostí. Rozmanitost je pro budoucí krajinu velmi důležitá. Hmyz a další bezobratlé živočichy chytali do padacích pastí, které umístili na rekultivace.
„Předběžně můžeme shrnout, že v nasbíraném materiálu se vyskytovalo i relativně velké množství druhů, které rozhodně nepatří k charakteristickým obyvatelům polí. Mnohé z těchto druhů jsou v Česku na ústupu,“ řekl Michal Holec z fakulty životního prostředí ústecké UJEP.
Jako příklad jmenoval velký druh pavouka skálovku velkou. „Jeho výskyt je v těžebních oblastech severozápadních Čech známý jen z několika těžbou kamene nebo uhlí narušených lokalit, na okolních stepních lokalitách je výskyt rovněž ojedinělý,“ podotkl Holec.
„Vzácné prvky teplomilné fauny byly zjištěny i mezi dalšími skupinami bezobratlých živočichů, které nejsou zatím zpracovávány. Například jde o druh drabčíkovitého brouka s jen velmi lokálním výskytem v okolí. Pozorována byla například i nápadná, u nás ale velmi vzácná kutilka dlouhoretka krátkokřídlá, zbarvením nejvíce připomínající vosu,“ doplnil.
Vědecká studie stále probíhá a v budoucnu má přinést poznatky i o dalších skupinách bezobratlých využívajících nově vzniklé plochy orné půdy na rekultivovaných výsypkách firmy Vršanská uhelná.
