Ozdobnice obrovská dorůstá až do výšky čtyř metrů a z jednoho hektaru je možné získat desítky tun biomasy. Ve srážkovém stínu pod Krušnými horami a na místě po těžbě uhlí ale podle odborníků tak velká nebude.
Mimořádně odolná energetická plodina může pomoci s obnovou půdy narušené dolováním ve spojení s biouhlem, což je materiál vznikající například z odpadních kalů z čistíren odpadních vod. Tento materiál pomáhá zvyšovat obsah uhlíku v půdě a zároveň ho v ní dlouhodobě ukládat.
Stohlavé stádo jelenů. Přírodovědec natočil v lomu ČSA unikátní zimní záběry |
„Půda po těžbě trpí obrovským nedostatkem uhlíku. Takto ho do země nejen vrátíme, ale dlouhodobě ho tam zafixujeme, což přispěje i ke zmírnění klimatické změny,“ uvedl Josef Trögl z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
Kořeny ozdobnice podle vědců spolupracují s půdními mikroorganismy a přispívají k přirozenému rozkladu organického znečištění a proti šíření znečištění do nových oblastí.
Projekt navazuje na další, který podporuje i program NATO Science for Peace and Security, rostlina by mohla pomoci s obnovou území zničených po válce. Z toho důvodu jí vědci vysadili také na několika místech v okolí Chomutova.
Rostlina netvoří semena, neměla by proto být podle Trögla invazivní. „Nicméně jsou už zprávy, že se někde objevila, ale není jasné jak. Rozhodně budeme sledovat, aby se to nešířilo tam, kam nemá,“ uvedl Trögl.
Kráčet novou přírodou, vidět rozebírání obra. Těžaři otevřou stezku lomem ČSA |
V lomu ČSA mají vědci připraveno dva tisíce sazeniček na jedno testovací pole, což je asi tisíc metrů čtverečních. Už v červenci bude vidět, zda se rostliny uchytily. „Necháme pro srovnání kus džungle, abychom viděli, jestli není lepší nechat vše přírodě,“ řekl Trögl.
S ozdobnicí lze topit, dělat z ní peletky, papír, izolaci. „A máme celou řadu nápadů, co by se s tím dalo dělat,“ dodal.
