Zatímco sestavení rypadla trvalo tři roky, na jeho totální likvidaci postačí jeden rok.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

„V pondělí začne likvidace stroje. Probíhat bude postupně zhruba rok. V první fázi se odstraní vykládací výložník a následně část protizávaží. V polovině května dojde k jeho odstřelu,“ předestřel Petr Procházka ze skupiny Sev.en Česká energie.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

Jakmile pyrotechnici odstřelí ocelová lana držící přední vodič osazený korečky, což jsou „lžíce“ k nabírání zeminy, a lana jeřábu, část kolosu se sesune k zemi. Tím začne další mravenčí práce pro řemeslníky, kteří stroj postupně rozřežou a tisíce tun oceli odešlou do kovošrotu.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

Avšak vybrané fragmenty stroje v území zůstanou jako memento hnědouhelné těžby na úpatí Krušných hor. Vlastník se na tom domluvil s Agenturou ochrany přírody a krajiny, která bude obnovující se krajinu spravovat. „Některé části stroje tu ponecháme, aby si budoucí generace uměly představit, jak kolos fungoval,“ uvedl Procházka.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

Čtyřicet metrů vysokého obra vážícího 5500 tun a dlouhého 160 metrů vyrobili ve Vítkovicích. Jednotlivé díly do lomu přivezli a montovali je přímo na místě. Stavba rypadla začala v roce 1980, o tři roky později byl zahájen jeho zkušební provoz.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

V lomu stroj pracoval do roku 2016, kdy byl odstaven. Za celou svou éru vytěžil téměř 154 milionů kubíků zeminy a odpracoval 90 tisíc provozních hodin, což odpovídá zhruba deseti a půl letům nepřetržité těžby.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

Sloužil k dobývání skrývkové horniny. Gigant se v území pohyboval díky dvěma kráčejícím hydraulickým podvozkům, přičemž ten hlavní má vnější průměr 33 metrů a podvozek spojovacího mostu 10 metrů. Šlo o velmi pomalý proces. Stroj za hodinu „ušel“ kolem třiceti metrů.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

Posádku tvořilo devět lidí. „Byla to taková továrna, natolik složité zařízení, že se zkušenosti z obsluhy předávaly z otce na syna,“ popsal Procházka.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

V útrobách se kromě technologických zařízení nacházelo i zázemí pro posádku, která zde sloužila dvanáctihodinové směny. Nechybí tu zasedací místnost, kuchyňka, šatna ani toaleta. „Postupně se to vylepšovalo. Například obyčejný žebřík nahradily pevné schody,“ zmínil strojní mechanik Vladimír Dobrý.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

Také takhle si posádka vylepšila zázemí.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

V řídicí kabině zůstaly ovládací pulty a joysticky, kterými se ovládal pohyb hlavních částí stroje i korečkový dopravník. V chodu bylo rypadlo – vyjma pravidelných odstávek – nepřetržitě.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

„Vydávalo velký hluk. Je tam 38 korečků, které nabíraly zeminu. Třelo se železo o železo, bylo to slyšet až na horách nad lomem. Odhlučněna byla jen zasedací místnost,“ vyprávěl Václav Hájek, který chod stroje řídil.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

V současné době se už stroj pohybovat nemůže. „Před dvěma lety jsme udělali pokus. Svolali jsme původní posádku a povedlo se nám udělat krok dopředu a jeden zpět. Při druhé zkoušce letos zkraje roku se to už nepodařilo,“ přiznal Procházka.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

Ústecký kraj v minulosti zvažoval, že by rypadlo odkoupil a vytvořil z něj turistickou atrakci. Z plánu nakonec sešlo, protože přesun stroje i jeho následná údržba by byly extrémně nákladné.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

Nevyšla ani snaha akademiků z ČVUT, kteří usilovali o památkovou ochranu stroje. Ministerstvo kultury však obří rypadlo na seznam technických památek nezapsalo. Unikát tak zůstane zachován jen ve virtuální realitě na webu Uhelného safari a jeho vybrané části v krajině čekající na to, až si s ní poradí příroda.

Autor: Miroslava Strnadová, MF DNES

Unikátní rypadlo RK 5000 čeká likvidace