Vznik jezera je součástí plánu na ekologickou obnovu vytěžené krajiny. Na rozdíl od zmíněného jezera Most se to v lomu ČSA nebude plnit uměle zbudovaným přivaděčem, voda se v něm bude shromažďovat přirozeně – z dešťových srážek, přítoků z horských svahů a podzemních vod.
Naplnění rozměrné zbytkové jámy tak potrvá desítky, možná i sto let. Nyní je zde několik jezírek na dně, po jejich spojení vznikne jezero o ploše pět kilometrů čtverečních.
V krajině zdevastované lomem ČSA vykvete jezero, příroda i byznys. Proměna startuje |
Historie lomu ČSA se píše už více než sto let a místní hnědé uhlí je označováno jako nejkvalitnější v Evropě. Lom se rozkládá na místě, kde se dříve nacházelo rozlehlé Komořanské jezero, které postupně vysychalo. S rozvojem těžby úplně zaniklo, aby se uvolnil prostor pro dobývání uhlí.
Těžba také stála za zánikem řady obcí. Po jejím ukončení měla přijít člověkem řízená rekultivace tak, se území v co nejkratší době proměnilo v obyvatelné.
Před dvěma lety ale vláda souhlasila s novým plánem rekultivace, který počítá s tím, že se část území – 18 procent – ponechá přirozenému vývoji. Tzv. přirozená sukcese má vytvořit krajinu s různými biotopy a pestrou škálou druhů. Ušetřené peníze, které by jinak padly na nákladnou rekultivaci řízenou člověkem, mají jít obcím v okolí na jejich rozvojové projekty.
Místní by chtěli rychlejší obnovu krajiny
Zatímco přírodovědci plán vítají a těší se, že budou sledovat sílu přírody, ozývají se kritické hlasy místních. Ti by chtěli rychlejší obnovu krajiny po vzoru jezera Most.
„Přirozená sukcese lomu ČSA je ekologický pseudonesmysl, podpořený líbivým a manipulativním pí ár. Příroda si v takto zdevastovaném území sama neporadí. Je potřeba jí pomoct, pošťouchnout ji,“ říká při pohledu na těžební jámu odpůrce plánu Tomáš Šolar.
„Nakonec i obce dostanou míň peněz, než jim bylo slíbeno,“ tvrdí dále Šolar. Žije v nedaleké obci a lom velmi dobře zná. Do loňského roku pracoval pro těžaře ze skupiny Sev.en. Teď se s někdejším zaměstnavatelem kvůli výpovědi soudí.
Roky měl na starosti rekultivace okrajových částí lomu. Na těchto plochách vznikly lesní porosty, obhospodařovaná pole, pastviny, vodní plochy. „Pak jsou tu plochy, na kterých se technická rekultivace nedělala, nechaly se přírodě a po třiceti letech je to ve stavu savany, která každé tři roky zahořela,“ tvrdí.
Bude to degradované území, varuje Šolar
Šolar patří ke spolku Krajina budoucnosti, který plán přírodní obnovy kritizuje. Podle nejpesimističtějšího scénáře se za pár let může ukázat, že přirozená obnova nevychází.
„Bude to degradované území, kam lidé nebudou moci chodit, a kdo pak uhradí rekultivace? Těžař už zde nebude, takže náklady v miliardách korun ponese stát,“ varuje Šolar a dodává: „Těžba uhlí vzala mnoha lidem domovy, a proto by území těžaři měli vrátit lidem, ne žábám a čolkům.“
Šolar uvádí, že petici spolku proti ukončení řádných rekultivací v lomu podepsalo několik tisíc lidí. Současně ale přiznává, že blízké obce jsou k plánu na přirozenou proměnu území shovívavé.
Tvrzení Šolara a spolku o experimentu, který nevyjde, jdou proti argumentaci státu a odborníků na biodiverzitu. Ti naopak říkají, že původní rekultivační plány z dob komunismu jsou přežité a vytvářejí monotónní krajinu, druhově chudou. Proto dal stát zelenou ekologické obnově, o které se referuje jako o největším ekologickém projektu u nás.
V lomu se vyskytuje na 300 ohrožených druhů
Velká část lomu se má navíc stát národní přírodní památkou. Přírodovědci zjistili, že v lomu ČSA a jeho okolí se vyskytuje zhruba 300 ohrožených druhů zapsaných do červených seznamů, dalších sto patří mezi zákonem zvláště chráněné druhy. Pod ochranu spadne přibližně 12 kilometrů čtverečních.
„Je fascinující pozorovat, jak se příroda dokáže sama obnovovat. V ČR máme jen málo míst v otevřené krajině, kde má prostor k samovolnému vývoji. Jedním z mála jsou nerekultivované plochy v lomu ČSA, kde vzniklo pestré společenství rostlin i živočichů,“ uvedl loni v březnu při oznámení prohlásit území lomu národní přírodní památkou ministr životního prostředí Petr Hladík.
„Věřím, že se tato nová součást chráněné přírody, v jejíž blízkosti se nachází i národní přírodní rezervace Jezerka a zámek Jezeří, stane vyhledávaným turistickým cílem, místem pro relaxaci a oslavou jedinečné přírodní energie,“ dodal Hladík.
Další část území bude využita pro energetické a další investiční účely. Například na místě někdejšího hlubinného dolu Centrum vznikne po demolici památkově nechráněných budov průmyslová zóna.
Voda v jezeře bude podle spolku toxická
Krajina budoucnosti má vůči projektu i další výtky. Upozorňuje třeba na to, že voda v jezeře bude toxická. Spolku se již dříve podařilo odebrat z lomu vzorky. Rozbor ukázal, že je ve vodě 800krát víc arzenu, než jsou povolené normy. Nad limity jsou i další těžké kovy.
„Důlní voda je obecně toxická a na ČSA obzvlášť. Jezero bude jedovaté a životu nebezpečné,“ tvrdí Šolar s tím, že tomu by se předešlo důkladnou sanací dna a rychlým napuštěním jako v případě jezera Most.
Těžaři toto tvrzení rázně odmítají s tím, že složení vody je monitorováno a začíná se v ní objevovat život.
„Na kvalitu vody v budoucím jezeře dohlížejí odborné firmy a vzdělávací instituce. Podle posledních kontrolních rozborů je z pohledu chemického složení vody vidět, že jednotlivé nádrže na dně zbytkové jámy lomu, které se jednou propojí v budoucí jezero, se oproti předchozím odebíraným vzorkům zásadně zlepšily,“ uvedla mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková. Hodnoty uváděné spolkem považují těžaři za nevěrohodné.
„Už dnes se v některých nádržích objevuje plůdek perlínů a zelení skokani. Ve všech nádržích se vyskytuje fytoplankton a zooplankton. Pozorován byl i vířník, známý dosud celosvětově jen z několika lokalit s důlními vodami obdobného charakteru,“ vyjmenovala také Maříková.
Díky tomu, že do jezera nebude voda přitékat z řeky, má být dokonce čistší než jezero Most, které je dopouštěno vodou z Ohře. „Nebude znečištěno činností člověka jako voda v řekách, kam se dostávají odpadní vody, chemické látky z polí či léky včetně antikoncepce,“ uvedl hydrolog těžařů Petr Urban.
Na zahlazení důlní činnosti padnou dvě miliardy
Připomínky spolku odmítl báňský úřad a letos v březnu posvětil plán sanace vytěženého území, který počítá s přirozenou sukcesí. Vyčíslil také, kolik bude na zahlazení důlní činnosti potřeba – 1,8 miliardy korun. To je zhruba polovina sumy, která byla v minulosti veřejně uváděna. Je to mimo jiné i díky tomu, že část území bude bez zásahu ponechána přírodě.
Spolek proti rozhodnutí úřadu podal odvolání. „Případně podáme žalobu k soudu,“ řekl Šolar s tím, že by nebyla první.
Těžaři území opustí v roce 2027. Pak přejde na státní podnik Diamo, Agenturu ochrany přírody a krajiny a další vlastníky. Do té doby mají těžaři připravovat dno a svahy budoucího jezera – sanují je, aby utěsnili uhelnou sloj, a v rámci sanačních prací odtěžují zbytky uhlí. „Svahy a dno budou upravené do bezpečného profilu, který požaduje báňský úřad,“ uvedl závodní lomu Pavel Kounovský.
V létě těžaři část území lomu, kam byl dosud zákaz vstupu, zpřístupní veřejnosti. Lidé si budou moci prohlédnout krajinu pěšky nebo na kole. Dostanou se k jezírkům Hedvika a Marcela či ke slunečním hodinám.
Z těchto míst příchozí uvidí jak dno budoucího jezera, tak současnou práci horníků. „Místa, kde hrozí nějaké nebezpečí, budou vyznačená,“ upozornila Maříková.
21. května 2021 |
