„Hodiny fungují tak, že se návštěvník postaví na konkrétní místo ciferníku a jeho stín ukáže denní čas,“ popsala Eva Maříková, mluvčí společnosti Sev.en Česká energie, která sluneční hodiny nechala vyrobit a na nejvyšším bodě rekultivací nainstalovat.
Autorkou myšlenky slunečních hodin je Ingrid Jarošová, která stojí za nejlepšími rekultivacemi provedenými v prostoru lomu ČSA. Technický návrh a také provedení nutných propočtů jsou pak dílem Libora Šindeláře, ředitele společnosti Infotea, která je členem skupiny Sev.en Česká energie.
„Výpočtům jsem se věnoval několik týdnů a nebylo to jen o práci u počítače. Musel jsem si zjistit celoroční pozici slunce na obloze a podívat se přímo do terénu na místo, kde hodiny stojí,“ poznamenal Libor Šindelář s tím, že nejnáročnější byl na celém projektu přesný výpočet místa pro vytesání rysek na kamennou desku slunečních hodin.
Lidé se k hodinám dostanou při návštěvě v rámci Uhelného safari a široká veřejnost po ukončení těžby hnědého uhlí, což bude na přelomu let 2025 až 2026.
Hodiny vytesal kameník do jednoho kusu žuly, který se ale během přepravy rozlomil. „Nebyly vidět výmoly na cestách, asi v tu dobu kámen pukl, a když jsme ho zvedali, tak se rozlomil,“ uvedl pro ČTK kameník René Janda.
