Hnědobílá Sýkorova keramická mozaika se tak dočkala znovuodhalení. Litvínov se tím zařadil k Praze, holandskému Gorinchemu a švýcarské Basileji, kde najdeme ve veřejném prostoru struktury a linie tohoto věhlasného malíře.
Malíř Zdeněk Sýkora(1920 - 2011)
Zdroj: Wikipedie |
Litvínov měl v minulosti dokonce čtyři Sýkorovy realizace (o některých jsme psali zde), dochovaly se jen dvě.
„Věřím, že se podaří zachránit i mozaiku na chodníku a stěně ve Studentské ulici,“ uvedla v Citadele při slavnostním odhalení restaurovaného díla Lenka Sýkorová, vdova po umělci, která se o manželovu tvorbu, výstavy a publikace o něm stará.
Jaký máte pocit, když nyní stojíte před Sýkorovou strukturou v litvínovské Citadele?
Jsem šťastná, že tento příběh, který se začal psát již v roce 1967, kdy Zdeněk Sýkora mozaiku navrhl, má dobrý konec. Od devadesátých let jsme považovali mozaiku za zničenou, a to až do roku 2008. Tehdy jsme s Pavlem Kappelem v litvínovské galerii připravovali výstavu Sýkorových grafik. Samozřejmě jsme se bavili i o Zdeňkových realizacích v litvínovské architektuře. Jeden z bývalých pracovníků kulturního domu Jaroslav Špaček si vzpomněl, že se dílo při snižování stropů a celkové přestavbě atria ocitlo za sádrokartonem. Trvalo to dalších sedm let, než se opět ocitla na světle.
Jak znovuobjevení okomentoval Zdeněk Sýkora?
V devadesátých letech přišla z Litvínova zpráva, že se v atriu tehdy přestavovaného kulturního domu žádná mozaika už nenachází, a dílo jsme vyškrtli ze seznamu zachovaných realizací. Zdeněk to dál neřešil. Byl to člověk, který žil z budoucnosti, minulost ho nezajímala. Když jsme v roce 2008 mozaiku objevili, udělalo mu to radost a přišlo mu velmi kuriózní, že sádrokarton skryl jeho dílo. Příliš ale nevěřil, že by se mohla dostat znovu na povrch.
V jakém stavu mozaika při objevení byla?
Překvapivě v dobrém. Po sundání sádrokartonu jsme zjistili, že všechny trojúhelníky držely nalepené. I to byl možná důvod, proč dlaždice v devadesátých letech při rekonstrukci kulturního domu osvícený zedník neotloukl, protože by to bylo moc práce. Prakticky stačilo mozaiku jen vyčistit.
Pro Litvínov Zdeněk Sýkora vytvořil čtyři díla ve veřejném prostoru. Měli jste zvláštní vztah k tomuto městu?
Zdeněk Sýkora se přátelil se Zdeňkem Karáskem, který pracoval v chemických závodech v Záluží a ty byly investorem kulturního střediska. Karásek působil v komisi, jež rozhodovala, která díla předních českých umělců se v interiéru a exteriéru kulturního domu objeví. V plánu tak byly sochy Zdeňka Palcra a Miloslava Chlupáče, a také obraz Stanislava Podhrázského. Zatímco některá díla však nakonec realizována nebyla, Sýkorova mozaika měla štěstí a ocitla se na prestižním místě.
V Litvínově ještě najdeme poničenou Sýkorovu mozaiku u obchodního centra ve Studentské ulici. Je nějaká šance, že se i ji podaří zachránit?
Věřím, že toto je první krok k záchraně. Cítím zde změnu atmosféry a pevně doufám, že na chodníku budeme tančit v řádu několika let.
