„V Litvínově si Romové vezmou pytle, celá parta naběhne do lesa a začne sbírat bukvice. Pokud je nechytíte, hned to dál prodají. Podle lesního zákona by na to měli mít povolení na zacházení s genetickým materiálem. Snažíme se to řešit, ale moc to nejde. Naháníme je a zabavujeme jim to. Oni však běhají všude možně a sbírají, kde je napadne,“ říká Miroslav Adam, ředitel Správy městských lesů Most.
Lesní zákon z roku 1996 výslovně zakazuje v lesích sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet (parazitní rostlina jmelí podobná). Výjimku může povolit pouze vlastník lesa. „Nelegální sběrač se vystavuje riziku pokuty pět tisíc korun a samozřejmě zabavení sesbíraného osiva,“ připomíná tisková mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Ani takto vysoká pokuta však nelegální sběrače neodradí. Pod jedním stromem lze totiž nasbírat i několik desítek kilogramů bukvic, což při vysoké výkupní ceně mnohonásobně převyšuje riziko pokuty.
Majitelé lesů si však kladou otázku, kdo od nelegálních sběračů bukvice vykupuje. „Někomu to ti Romové musí prodávat. Ale kdo to vykupuje? Buď nějací školkaři, kteří pěstují sazenice, nebo někteří majitelé honiteb a lesů,“ uvažuje Adam.
Lesy ČR podle Jouklové vykupují pouze materiál z prověřených porostů. Ročně se na podnik obrací desítky žadatelů o povolení sběru. „My ale sběr pro naše potřeby zvládáme většinou sami, případně oslovíme lesní školkaře s patřičnými licencemi. Pravidla sběru jsou totiž upravena zákonem o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin,“ podotýká Jouklová.
Ani správci mosteckých lesů bukvice nevykupují. Bukvice na sadbu je totiž možné sbírat pouze z vybraných porostů. „Ty musí být ze správných přírodních lesních oblastí a vegetačních stupňů. My jsme přírodní lesní oblast Krušné hory a sazenice pro tuto lesní oblast produkuje jen několik málo školek v republice,“ vysvětluje ředitel mosteckých lesů.
Zavolejte, hned si bukvice odvezeme
Nasbírané bukvice nelze prodat ani ústecké zoologické zahradě. „My bukvice také nevykupujeme,“ doplňuje Miroslav Brtnický, vedoucí zoologie Zooparku Chomutov.
Na internetu však lze dohledat různé výkupny, z nichž velmi lákavou možnost nabízí web pod názvem Výkup semen. Stránky v české a rumunské mutaci sice neuvádí jméno ani adresu firmy, která za webem stojí, zato nabízí, že po zavolání na konkrétní číslo za sběrači někdo dojede a bukvice si hned odveze.
Zda se jedná o výkup od nelegálních sběračů, firma neřeší. „Pro reprodukční použití to musí být z uznaných porostů. Mám oznámené lokality, kam lidi posílám, když o toto mají zájem. Zbytek semen se obchoduje pro zahradnické a okrasné účely, případně na krmení nebo na další účely. Tam je mi jedno, odkud bukvice jsou. Sběrači si to musí zařídit sami a případná tíže je na jejich straně, zda a jak si to zajistí,“ uvádí jednatel firmy, který si nepřeje být jmenován a který zvedl telefon uvedený na webu.
Češi hojně prodávají nasbírané houby. Musíte mít zkoušky, upozorňuje inspekce |
Nelegální sběr bukvic je nejen porušením zákona, když bukvice z lesa zmizí, porost se nemůže přirozeně obnovovat. „My bukvice sbíráme, když potřebujeme výsadu a na trhu je problém. Jinak však bukvice necháváme ležet po lese, neboť z nich vyrůstá zmlazení. Z toho, co zbude v půdě, vyrůstají semenáčky, kterými se porost přirozeně obnovuje,“ popisuje Adam.
Lesy před nelegálními sběrači může ochránit snad jen nepřístupný terén. „V našich lesích se s nelegálními sběrači nesetkáváme, je tam svažitý terén, který je obtížně dostupný. Sběrači se orientují spíše na jiná místa, kde je sběr mnohem snazší,“ doplňuje ředitel městských lesů Chomutov Petr Markes.
