„Hrad Kalich založený Janem Žižkou fungoval až do přelomu 15. a 16. století a od té doby je pustou zříceninou. Zříceninou, nebo jinak řečeno torzální památkou, zůstává i v současnosti, ale po letech intenzivních prací se hrad nyní dostává do pravidelného provozu,“ říká Hynek Veselý, předseda spolku Hrady Českého středohoří, který se o obnovu Kalichu stará.
Pravidelný provoz podle něj znamená, že budou na Kalichu k dispozici průvodci a lidé si budou moci koupit drobné suvenýry. „Hrad jako takový tak přestává být pouhým staveništěm, ale stává se součástí turistického cestovního ruchu,“ dodává Veselý.
Ještě před několika lety byly ruiny porostlé stromy a keři, mezi kterými bylo torzo hradu jen těžko rozpoznatelné. Nadšenci ze spolku během let vykáceli stromy, vyčistili nádvoří i obranný systém a zachránili, co se dalo.
 |
„S rekonstrukcí hradu jsme začali před 15 lety. Napřed to bylo šest let výzkumů a shánění úředních povolení a teprve pak mohly začít vlastní práce, které zabraly devět intenzivních let,“ popisuje předseda.
Drtivá většina staveb na Kalichu je totiž skládána nasucho bez malty a v celé Evropě neexistuje žádný podobný objekt, takže nadšenci museli vše promýšlet od začátku.
„Hrad Kalich nemá ani jednu jedinou klasickou hradbu jako na jiných hradech, ale je opevněn tzv. sruby, což je nejstarší zemní opevnění, které předchází novověkému pevnostnímu opevňování. Kalich je vůbec prvním objektem, který je takto opevněn,“ zmiňuje Veselý s tím, že toto opevnění umožňovalo odolávat projektilům těžkých palných zbraní, které se v Žižkově době začaly hojně používat a které úspěšně ničily pevné, ale nepružné kamenné hradby.
Historie hradu Kalich● Hrad Kalich nechal roku 1421 vybudovat husitský hejtman Jan Žižka. Už během stavby v létě 1421 Kalich neúspěšně dobýval Žižkův úhlavní nepřítel Zikmund z Vartenberka. V roce 1423 je doložen poslední pobyt Jana Žižky na hradě. V roce 1444 je uváděn jako držitel Kalicha Vilém z Illburka. Po roce 1467 přešel Kalich do rukou Kaplířů ze Sulevic a v roce 1496 získali Kalich Vartenberkové, kteří ho připojili k litýšskému panství. Někdy v té době hrad zpustl. ● Hrad Kalich stojí na vysokém trachytovém kopci nad Třebušínem v nadmořské výšce 538 metrů nad mořem. Místo pro výstavbu pevnosti bylo zvoleno neobyčejně příhodně, protože kopec má táhlé ploché temeno solitérně stojící strmé hory, které bylo značně nepřístupné, ale přitom nabízelo dostatečný prostor pro výstavbu rozsáhlého opevnění. ● Výjimečnost hradu Kalich spočívá v tom, že nebyl opevněn klasickými hradbami z kamenů pojených na maltu, nýbrž tzv. sruby. Toto opevnění sestávalo ze zemního tělesa s lícem z nasucho vyskládaných kamenů a dřevěných nástaveb. Hrad Kalich je patrně prvním evropským hradem, který byl obehnán výhradně tímto novým opevněním. V předpolí nad přístupovou cestou byla zbudována dělostřelecká zemní bašta, která byla s hradem propojena úzkým srubovým koridorem. Podoba a rozsah fortifikačního systému, který nejspíš pochází z doby Jana Žižky, činí z hradu Kalich památku evropského významu. Zdroj: spolek Hrady Českého středohoří |
Hrad Kalich je vymezen třemi skálami. Na té nejvyšší skále v jižní části hradu nad vysokým ostrohem nad Třebušínem stojí přízemí obytné věže, která byla obydlím samotného Jana Žižky.
„Tato věž byla vybudována velice precizně a kameny byly spojovány maltou. Nacházela se tu také terasa, která byla vyplněna mimořádně kvalitním jílem. Bylo prostě vidět, že pracovníci si dali záležet, aby to šéf měl uděláno opravdu pořádně,“ podotýká Veselý.
Výškové rozměry věže dnes neznáme, neboť se nedochovalo původní vyobrazení. V době romantismu zde navíc došlo k řadě velmi nešetrných zásahů. Někdo tehdy výrazně odlámal relikty původní stavby, naházel je dovnitř věže a zalil. Nahoře pak někdo postavil altánek.
Nyní je možné na věži opět vidět základy obvodových zdí, které ukazují její původní rozlohu. Dnes je odtud překrásný výhled do kraje, v Žižkově době to však v těchto místech vypadalo úplně jinak.
„Představte si, že jste ve velmi tmavém přízemí, které je rozděleno na dvě části. Teprve nad vámi jsou obytné místnosti, jejichž podobu však dnes vůbec neznáme,“ líčí Veselý.
Zatímco jižní strana byla nejchráněnější a nacházela se na ní obytná věž, na severní straně bylo klíčové strategické místo pro obranu hradu. Byla zde mimořádně neobvyklá stavba, s jakou se nikde jinde nepotkáme.
„Stavba je vymezena masivní nasucho skládanou hradbou se třemi odskoky. Na hradbě stála dřevěná dvojstěna vysypaná malými oblázky, která měla svou pružností odolat vnější palbě. Z této hradby bylo také možné kontrolovat nejen vstupní cestu do hradu, ale také předsunuté opevnění,“ vypráví Veselý.
Zajímavostí je, že sklepení nepochází z Žižkových časů, ale nechal ho někdy v polovině 15. století postavit Vilém z Illburka. „Po tomto katolickém majiteli na hradě zbyl kus kamnové kachle s papežským motivem,“ podotýká Veselý s tím, že takovouto věc by Žižka na svém hradě zcela jistě nestrpěl.
Hrad nemá typickou otevírací dobu, lze na něj zavítat prakticky kdykoliv, ale služby pro turisty a průvodci budou na hradě o letních prázdninách od pondělí do neděle, a to od 9:30 hodin do 16:30 hodin, v září a říjnu pak už jen o víkendech a svátcích.
Vstupné na hrad je 70 korun na osobu, za průvodcovské služby si skupiny připlatí 60 korun. Slavnostní otevření hradu s doprovodným programem proběhne v sobotu 6. července od 10:30 hodin v rámci třebušínských Husitských slavností.
