„O překročení pomyslné hranice mezi trestným činem a kázeňským přestupkem hovoří zejména intenzita útoku, charakter bezdůvodně použitého nástroje a četnost ran, směřujících nejen proti trupu, ale mimo jiné i do citlivé oblasti hlavy,“ stojí v dovolání.
Dozorci podle závěrů vyšetřování uštědřili cizinci nejméně 12 ran gumovým obuškem.
Podle Stříže dozorce neomlouvá to, že situace byla emočně vypjatá. Známý lotyšský aktivista Ansis Ataols Berzinš, který v káznici čekal na vydání do vlasti, kde měl nastoupit do vězení, měl před tím konflikt s jiným dozorcem. Při jízdě výtahem se pak prý snažil kopáním rozpohybovat kabinu.
„Jestliže se sami rozhodli pro výkon povolání příslušníků bezpečnostních sborů, pak v rámci takového rozhodnutí museli být připraveni na to, že v jejich profesionálních pracovních podmínkách k takovým situacím může běžně docházet,“ míní Stříž s tím, že šlo o zkušené dozorce, kteří znali předpisy.
Podle zákona musejí příslušníci Vězeňské služby volit donucovací prostředky přiměřené situaci. V Litoměřicích dozorci podle Stříže možná zpočátku postupovali přiměřeně, když vězně spoutali, pak se ale situace „zvrhla“.
„Za tohoto stavu je jakékoli další užití násilí vůči takové již paralyzované osobě zcela nepřípustné, tím spíše lze za nepřípustné považovat, pokud obvinění v početní převaze uštědří takovému poškozenému dalších nejméně dvanáct ran gumovým obuškem, situovaných převážně do horní části těla,“ napsali žalobci.
Incident se odehrál v roce 2018. Okresní soud v Litoměřicích dozorce nejprve osvobodil, rozsudek však poté zrušil odvolací krajský soud. Napodruhé pak litoměřický soud případ postoupil řediteli věznice jako možný kázeňský přestupek a krajský soud rozhodnutí potvrdil.
Stříž nyní žádá, aby Nejvyšší soud vrátil kauzu na začátek do Litoměřic.
Dozorci pochybení popírají. Od počátku se hájí, že Lotyš byl agresivní a oni s ohledem na to provedli povolený služební zákrok.
1. března 2019 |
