„Na pronájem budovy bylo vypsáno výběrové řízení, do něho se technické služby přihlásily jako jediný zájemce. V nově opravené stavbě budou mít administrativní sídlo a postupem času by ve vedlejších objektech mohlo vzniknout zázemí pro techniku,“ řekla litoměřická mluvčí Eva Břeňová.
V současné době jsou litoměřické technické služby rozptýleny na několika místech ve městě. „Techniku mají v areálu u Labe, což je záplavová zóna, a sídlo mají v ulici Na Kocandě. Zde by mohlo být vše na jednom místě,“ dodala Břeňová.
Lepší podmínky na jednom místě vyzdvihuje i litoměřický místostarosta Karel Krejza (ODS).
„Navíc se po jejich přestěhování uvolní dva areály, které pak nabídneme podnikatelům. V areálu u Labe ještě plánujeme vybudování odstavného parkoviště pro autobusy, protože přilehlé autobusové nádraží na to prostory nemá,“ poznamenal politik.
Dvoupodlažní nepodsklepený objekt byl postaven mezi lety 1911 až 1916, do bývalé vojenské budovy však po léta nikdo neinvestoval. Při rekonstrukci bylo nutné zchátralý objekt opravit téměř od základů. Budova dostala novou střechu, inženýrské sítě a vnější plášť včetně nových oken a dveří. Cena za obnovu se vyšplhala na 24 milionů korun.
„Na rekonstrukci jsme dostali dvacetimilionovou dotaci od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Dalších zhruba dvacet milionů budou ještě stát další úpravy, jako jsou opravy vedlejších skladovacích a parkovacích prostor,“ sdělil Krejza.
V areálu bývalých kasáren chtějí Litoměřice vybudovat také novou obytnou čtvrť zhruba pro dva tisíce lidí, město na ni už má i architektonickou studii.
„Té v roce 2015 předcházela architektonická soutěž, která přinesla mnoho nápadů. Díky nim se podařilo dát dohromady studii, která je vizí, jak by do budoucna tato část města mohla vypadat,“ nastínil městský architekt Jan Mužík.
Dříve uzavřený areál by se měl otevřít městu
Radnice chce, aby se dosud uzavřený areál otevřel městu. „Usilujeme o to, aby to jeho byla integrální součást. Vedle bydlení zde plánujeme komerční i veřejné služby. Uvažujeme například o škole nebo o sportovním areálu,“ upřesnil Mužík.
Architekt poznamenal, že je zde řada hodnotných staveb, o jejichž zachování bude město usilovat. „Na druhé straně řadu jiných budov bude potřeba odstranit a nahradit novou výstavbou,“ dodal Mužík.
O stavební pozemky je v Litoměřicích veliký zájem. „Ač se možná zdá, že prostorů pro bytovou a individuální výstavbu je v Litoměřicích dost, není tomu tak. Zájem je obrovský, takže místo v kasárnách investoři velmi uvítají,“ zmínil Krejza.
Město Litoměřice je vlastníkem zhruba 80 procent bývalých kasáren Pod Radobýlem. Zbývající část odprodal stát ve veřejné dražbě.
V bývalém vojenském areálu už sídlí centrální depozitář Památníku národního písemnictví, litoměřický státní oblastní archiv nebo jedno z pracovišť Diakonie Litoměřice.