„Národní seznam je důležitým mezikrokem pro nominace na mezinárodní Seznam světového dokumentárního dědictví UNESCO,“ uvedl koncem listopadu ministr kultury v demisi Martin Baxa, když schválil nové nominace, které reprezentují zásadní milníky vědeckých, náboženských i kartografických dějin českých zemí.
Dosavadních dvacet položek seznamu vedle Klaudyánovy mapy Čech doplnil ještě Mendelův rukopis a Soubor dokumentů z činnosti Jednoty bratrské.
„Rozšiřování Národního seznamu Paměť světa je významným krokem k ochraně a zviditelňování kulturního dědictví naší země. Nově zapsané dokumenty nejsou jen mimořádnými historickými prameny, ale i svědectvím o intelektuálním a kulturním bohatství, které Česká republika přináší světu,“ doplnil Baxa.
Pomůcka pro poutníky cestující do Říma
Klaudyánova mapa tvoří součást rozsáhlého alegorického (vypovídajícího o něčem jiném, nezjevném; se skrytým hlubším významem, pozn. red.) listu, jenž zachycuje nejen geografické, ale také společenské a politické poměry počátku 16. století.
Mapu, která má rozměry 126 krát 64 centimetrů, vydal mladoboleslavský lékař a nakladatel Mikuláš Klaudyán. Tento významný učenec podporoval činnost Jednoty bratrské a po roce 1518 řídil v Mladé Boleslavi českobratrskou tiskárnu.
Rukopis mapy Klaudyán vytvořil už v roce 1516. Následující rok pak prověřovala norimberská rada, jestli obsah mapy není v rozporu s katolickou vírou.
Po úspěšné kontrole pak nechal Klaudyán mapu v roce 1518 v Norimberku vytisknout v dílně Jeronýma Höltzla. Podle některých historiků byla koncipována jako pomůcka pro poutníky cestující do Říma, proto je z praktických důvodů orientovaná na jih.
Měřítko mapy se pohybuje mezi 1:637 000–1:685 000 a obsahuje i symbolický výškopis. Zelenými stromy vyznačená pohoří se vinou po obvodu Čech a spolu s modrozelenými řekami vytvářejí barevnou mozaiku.
Nejvýznamnější obchodní stezky jsou zaznamenány pomocí na sebe navazujících teček milníků. Ty jsou navíc doplněny hnědými tahy štětcem, které se paprskovitě rozbíhaly zejména od středu země, Prahy.
Speciální symboly informují o poměrech v zemi
Podrobné ztvárnění Českého království je obohaceno o dobové reflexe společenských, politických a náboženských poměrů v českých zemích. Kromě názvů měst tak mapa obsahuje i speciální symboly.
Třicet sedm královských měst je označeno znakem koruny, padesát dva panských sídel nese erb. Vesnice a vísky jsou určeny pouhým kruhovým obloučkem.
Dva zkřížené klíče ukazují katolická města, symbol kalicha upozorňuje na města utrakvistického vyznání (zastávají přijímání pod obojí, tedy přijímání chleba i vína, pozn. red.). Klaudyánova mapa zachytila i hrady a tvrze, které označuje věží.
Zajímavá je také obrazová a heraldická (erbová, pozn. red.) výzdoba umístěná v horních dvou třetinách mapového listu, která si všímá dobových nešvarů viděných očima stoupence Jednoty bratrské. Český a uherský král Ludvík Jagellonský je vyobrazen se znaky ovládaných zemí a pod ním je alegorie spravedlnosti, kterou doplňuje čtrnáct drobných obrázků znázorňujících zrcadlo mravů ve spojení s biblickými výroky.
Podle historiků mapa vyniká výtvarným zpracováním i kartografickou přesností. Dílo mělo značný ohlas mezi evropskými kartografy a díky opisům a adaptacím mapa výrazně ovlivnila zahraniční představu o českých zemích.
Dochovaný exemplář mapy je vytištěn na papíru podlepeném plátnem. Od roku 1977 je archivní kulturní památkou. O více než půl tisíce let starý tisk, který je majetkem Biskupství litoměřického, se stará Státní oblastní archiv v Litoměřicích.
„Klaudyánově mapě se dostává té nejlepší péče. Je umístěna v trezorové místnosti depozitáře společně s dalšími nejvzácnějšími archiváliemi. Prostor je maximálně zabezpečen, s možností regulovat teplotu i vlhkost, a tím vytvářet optimální podmínky pro uchování těchto památek pro další generace,“ vysvětlila ředitelka archivního odboru Daniela Brokešová s tím, že originál mapy je vystavován pouze při mimořádných příležitostech.
