Ladislav Štěpánek, předseda rady jednatelů Geometu, která má lithium těžit, sdělil, že Geomet požádá do konce roku o vyhodnocení vlivů těžby lithia na životní prostředí (takzvaná EIA); ministerstvu pro životní prostředí předloží dokumentaci potřebnou pro rozhodnutí. Do konce roku zároveň podle něj bude hotová studie proveditelnosti.
Většinu v Geometu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, zbylých 49 procent má australská firma EMH.
Rudu s obsahem lithia chce získávat hlubinným způsobem. ČEZ loni rozhodl, že v případě využití lithia bude závod na jeho zpracování u elektrárny v Prunéřově. „Akcionáři budou rozhodovat o postupu do další etapy v prvním kvartále příštího roku,“ uvedla mluvčí Skupiny ČEZ Soňa Holingerová.
Až čtyřicet vlaků za den. Lithium povezou přes tři okresy, lidé se bojí zátěže |
Stát poskytne na závod až 8,8 miliardy korun. Dotaci pro Geomet schválila na konci listopadu vláda v demisi Petra Fialy (ODS).
Projekt se na jednání zastupitelů dostal v rámci projednávání šesté aktualizace zásad územního rozvoje, která má vytvořit územní rámec pro případnou těžbu lithia na Krušnohorském Cínovci, přepravu vytěžené horniny i související technologickou infrastrukturu. Podle vedení kraje však ani tentokrát nebylo možné v projednávání pokračovat bez zmíněné studie proveditelnosti a dalších odborných podkladů týkajících se dopadů na životní prostředí, dopravu, hlukovou zátěž a vodní zdroje.
Ve vypjaté diskuzi zazněly od místních politiků otázky, na které nebyly k dispozici odpovědi Geometu, a proto kraj v bodu nepokračoval. Ústecký kraj nyní připraví seznam doplnění, který zašle společnosti Geomet.
Zastupitelům kraje i starostům z okolí ložiska vadí hlavně chybějící studie proveditelnosti. Starosta Dubí Jiří Kašpar (ODS) upozornil, že společnost Geomet ji nedodala v termínu, na kterém byla s obcemi domluvena.
Výrazně skeptický postoj zaujal také starosta Košťan Tomáš Sváda (nez.), podle něhož projekt naráží především na ekonomickou realitu. Sdělil, že současné ceny lithia na světových trzích se pohybují hodně pod úrovní, při které by byla plánovaná těžba ekonomicky návratná. Podle starosty Košťan navíc není jasné, zda je těžba lithia v Česku skutečně nezbytná, když surovinu lze nakupovat v zemích, kde už probíhá.
Lithium jako národní poklad? Stěží. Cena prudce spadla, těžba se nemusí vyplatit |
Sváda dokonce uvažuje, zda hlavním motivem projektu v Krušných horách není spíše snaha o budování velkokapacitních energetických úložišť než samotná těžba, protože na tu bude potřeba investor s desítkami miliard korun a odběratelé.
Opoziční krajský zastupitel a poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) se ptal, co přinese projekt České republice, opoziční zastupitel a senátor Zbyněk Linhart (STAN) žádal, aby před rozhodnutím bylo jasné, co z projektu bude mít Ústecký kraj a jeho obyvatelé. Podle zákona by kraj dostával poplatek z vytěženého nerostu. Přidal se zastupitel a senátor Jan Paparega (Lepší Sever), který chtěl znát odpověď, kolik bude mít z těžby stát, očekávají-li se roční hrubé tržby šest až osm miliard.
Debata o těžbě lithia na Cínovci se přitom nevede krátce. Průzkumné práce na ložisku probíhají zhruba od roku 2010, téma se výrazně dostalo do veřejného prostoru zejména v roce 2017 v souvislosti s volbami. V průběhu let se projekt několikrát významně proměnil. Původně se počítalo s umístěním zpracovatelského závodu v Újezdečku, proti čemuž se postavilo hned několik obcí, následně byl záměr přepracován a zpracování lithia má být přesunuto do areálu elektrárny Prunéřov II na Chomutovsku.
Geomet přitom označuje těžbu lithia za strategický projekt pro Českou republiku a jako takový ho uznala i Evropská komise. Těžba by měla přispět k vyšší soběstačnosti EU u kriticky důležitých materiálů.
