Místní poukazovali na to, že by těžba s sebou přinesla prach, hluk i problémy s vodou. Dotazy padaly na kompenzace za zhoršení životního prostředí. Zástupci firem a zpracovatelé posudku argumentovali bezpečností provozu, dodržováním všech limitů, navrženými kompenzačními opatřeními.
Obavy obyvatel z těžby ale trvají. Zpracovatel posudku nejprve hodinu a půl představoval celý záměr, poté následovala vystoupení zástupců dotčených měst a obcí a veřejnosti. Někteří požadovali přepracování dokumentace.
Starosta Dubí Jiří Kašpar (ODS) uvedl, že město poslalo 73 požadavků. „V minulosti už jsme tu zažili těžby, na Cínovci se těžilo do roku 1990, ve spodku Dubí se těžilo hnědé uhlí. Zmizely části katastru, příroda byla zdevastovaná. Teď, když se začíná vzpamatovávat, přišel další projekt. Město dalo republice mnoho, lidé za to dostali dva tisíce korun pohřebného. Nedivím se, že se bojí, co bude,“ zmínil Kašpar.
Těžba lithia zase o něco blíž. Kraj schválil vymezení ploch v Krušných horách |
Jedním z hlavních požadavků je maximální přesun nákladní dopravy na železnici. Obyvatelé se podle něj obávají také prašnosti, hluku, otřesů způsobených těžbou nebo možného ohrožení lázeňství a turistického ruchu.
„Město s osmi tisíci obyvateli je založeno na výrobě porcelánu, lázeňství a turistice. Hory jsou po letech opět zelené, jezdí sem lidé na běžky, na Stezku Českem i na kola. Kdo sem bude jezdit za těžbou?“ ptal se starosta.
Podle starosty nedalekých Košťan Tomáše Svády (nez.) dokumentace nerozptýlila pochybnosti o prašnosti ani o možných dopadech na vodní zdroje. „Nám ten projekt po lidské a přírodní stránce smysl nedává. Lidé jej tady nechtějí,“ prohlásil. Kritizoval i skutečnost, že obce měly na prostudování několika tisíc stran dokumentace jen třicet dní.
Během jednání zaznívaly také dotazy týkající se kompenzací za případné zhoršení životního prostředí nebo kvality života v dotčených obcích. Lidé se zajímali o dopady na dopravu, zásobování vodou i budoucnost lázeňství a cestovního ruchu v Krušných horách.
Zástupci společnosti Geomet, Severočeských dolů nebo zpracovatelé posudku naopak zdůrazňovali, že projekt počítá s řadou opatření, která mají negativní dopady minimalizovat.
„Rozptylová studie vychází z dat Českého hydrometeorologického ústavu a z údajů z okolních měřicích stanic. Součástí projektu jsou také opatření, která mají prašnost minimalizovat,“ uvedl zpracovatel dokumentace o vlivu na životní prostředí Daniel Bubák.
Barák neprodám ani za 30 milionů. Lidé nechtějí opouštět domy kvůli lithiu |
Těžbu plánuje společnost Geomet, v níž většinový podíl prostřednictvím Severočeských dolů vlastní skupina ČEZ. Zbylých 49 procent drží australská společnost European Metals Holdings.
Horní závod má vzniknout na Cínovci, odkud bude ruda přepravována štolou nebo závěsným pásovým dopravníkem do překladiště v průmyslovém areálu Dukla. Ke zpracování má následně putovat po železnici do bývalé elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku, zbytkové materiály mají být ukládány v Dolech Nástup Tušimice.
Projekt počítá s těžbou po dobu zhruba třiceti let. Ročně by se mělo vytěžit až 3,2 milionu tun rudy a vyrobit přibližně 37 500 tun uhličitanu lithného. Celková investice má podle společnosti Geomet dosáhnout 42 miliard korun. Ministerstvo životního prostředí nyní vyhodnotí připomínky a rozhodne, zda projekt získá souhlasné stanovisko.
