O lithiu se mluví jako o velké šanci pro Ústecký kraj. Ve světě je o surovinu zájem, kromě baterií do elektromobilů je jeho využití také v bateriích pro obnovitelné zdroje.
„Udává se, že se na Cínovci nacházejí až tři procenta světových zásob lithia v hodnotě stovek miliard korun,“ říká Tomáš Vrbický, geolog firmy Geomet. Ta od roku 2010 na lokalitě provedla 67 vrtů do hloubky téměř 400 metrů, které lithium ve velkém množství potvrdily.
Můžeme přispět k energetické bezpečnosti Evropy, řekl Fiala o těžbě lithia |
Jasno, jestli vůbec a kdy se začne těžit, by mělo být do konce letošního roku. „Předpokládáme, že finální studii proveditelnosti budeme mít do té doby hotovou,“ říká Daniel Doubrava, hlavní manažer projektu těžby s tím, že vyhodnocení vlivu na životní prostředí by mělo být v průběhu roku 2024.
„Následovat bude stavební povolení, předpokládáme, že tento proces bude ukončen do poloviny roku 2025,“ dodal Doubrava. Samotná výstavba dolu by měla podle odhadů trvat 2,5 roku, zahájení těžby je plánováno na druhou polovinu roku 2027. „Od roku 2028 předpokládáme plnou produkci,“ popsal Daniel Doubrava.
Těžba už za čtyři roky?Lithium se používá v nejrůznějších typech baterií, jeho význam roste s rozvojem elektromobility a obnovitelných zdrojů energie, čeká se mnohonásobný nárůst poptávky po něm. Cínovec je nejbohatším ložiskem lithia v Evropě. Odhaduje se, že jsou tady zhruba tři procenta světových zásob lithia. Ložisko sahá na českou i německou stranu. Dvě třetiny zásob jsou na té české. Pokud v roce 2022 stála tuna lithného karbonátu 75 tisíc dolarů, v zemi pod Cínovcem je ho za 10 bilionů korun. Z předpokládaných zásob lithia je podle zprávy australské firmy EMH, která spoluvlastní průzkumnou a těžařskou firmu Geomet, přesněji potvrzeno 4,52 milionu tun. Tyto takzvaně změřené zásoby mají teď hodnotu blížící se sedmi bilionům korun. Zvažovaná délka těžby v oblasti je na 26 let (ovšem jen proto, že kvůli kolísajícím cenám se nedá na delší dobu plánovat). Těžba by tu mohla po řadě povolovacích procesů začít v roce 2027. Hodnota vytěženého lithia by se měla ročně pohybovat mezi 10 a 11 miliardami korun. Nyní těžaři, firma Geomet, dokončují studii proveditelnosti, pak přijde posuzování vlivu těžby na životní prostředí a finální slovo o těžbě bude mít vláda. Firma ČEZ (spoluvlastník Geometu) předpokládá, že na těžbě se bude podílet asi 500 lidí, na zpracování až 1 500. Podle toho, co je známé, by celá těžba a drcení vytěženého měly probíhat pod zemí v kopci pod Cínovcem. Pak by se měla surovina dopravovat pásovým dopravníkem k povrchu, kde bude další přepravní zařízení (visutý pás nebo lanovka), které vše dopraví do zpracovatelského závodu v Újezdečku. O stavbu lanovky i těžbu na Cínovci se má postarat firma Geomet, kterou z 51 procent vlastní polostátní ČEZ, zbytek má zmíněná australská firma EMH. |
Plány na těžbu, ale i na výstavbu zpracovatelského závodu se mnohým nelíbí. „Chybí nám informace. Pořád se jenom opakuje, že se čeká na studii proveditelnosti. Samotní těžaři nám říkají, že nechtějí nic uvádět, dokud nebude studie. Nás se to ale týká, lidé se zajímají, jestli budou mít vodu, jestli tady nebude jezdit velký počet nákladních aut. Mnozí si dobře pamatují 90. léta, kdy přes Dubí jezdily všechny kamiony,“ popsal situaci starosta Dubí Jiří Kašpar (PRO Dubí).
„S těžařskou firmou Geomet se sice setkáváme, ale informace, které dostáváme, jsou pro nás nedostačující,“ poznamenal Kašpar, jenž na tento týden svolal zástupce Geometu, ČEZu a místní obyvatele na schůzku. Přišlo přes 200 místních. Při odchodu nebyli spokojeni, ucelenějších informací od zástupců těžební firmy by chtěli víc.
Pásový dopravník nad stromy
Informace chybí i obyvatelům města Košťany, přes které by měl v případě, že bude těžba zahájena, vést dopravník do zpracovatelského závodu ve vedlejším Újezdečku. Podle starosty Tomáše Svády (Naše Košťany a Střelná) se lidé bojí hlavně dopravy rudy. „Prý přes nás povede 6 až 7 kilometrů dlouhý pásový dopravník nad stromy. Zvýší se hluk i prašnost,“ dodal.
Zastupitelé Košťan na jednání v polovině srpna přijali usnesení, že nesouhlasí s realizací zpracovatelského závodu na části svého katastru kvůli zvýšenému hluku, prašnosti a výraznému nárůstu osobní a nákladní dopravy.
„Poslali jsme také dopis panu premiérovi, pana hejtmana a ředitele Geometu zveme na jednání s občany, protože o projektu nemáme relevantní informace, případně dostáváme jen kusé zprávy,“ dodal starosta.
Zamítavý názor na těžbu má i obec Újezdeček, kde by mělo být zpracovatelské centrum ve stávající průmyslové zóně Dukla – Újezdeček. „Kvůli obavám z vysoké prašnosti a hluku zpracovatelský závod v naší obci nechceme,“ uvedla Pavlína Fišerová (Pro lepší Újezdeček) místostarostka Újezdečku. „V srpnu jsme si udělali anketu a většina místních tady závod nechce,“ dodala.
Na dohled od plánovaného zpracovatelského závodu mají navíc připraveny parcely pro výstavbu 77 nových rodinných domů. „Nevím, jestli si tady budou lidé chtít postavit dům. Do doby než prosáklo lithium, tak jsme měli téměř všechny pozemky zamluvené,“ uvedla.
Rodinný dům plánuje na jedné z parcel postavit i Pavel Klouček. „Parcelu jsme koupili vloni na podzim, teď ale nevím, jestli vůbec chceme stavět. Závod na zpracování rudy by od nás měl být necelých 200 metrů, navíc jak jsme se dozvěděli, by měla kolem nás vést vlečka, po které budou nepřetržitě jezdit vlaky do a ze závodu dlouhé 300 až 400 metrů. Obáváme se, že bude velký hluk,“ popsal obavy Klouček. „Nejlepší variantou by asi bylo, kdyby od nás ČEZ parcelu vykoupil,“ dodal.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Podle zástupců firmy Geomet se lidé hluku bát nemusí, navíc ještě není o dopravním systému rozhodnuto.
Na zkoušky lithia chystáme unikátní pec, prozradil šéf Severočeských dolů |
Zamýšlený projekt těžby lithia zatím nepodporuje ani Jiří Štábl (ANO), primátor Teplic, kterých se těžba přímo nedotýká. „Vyjádřil jsem například obavy z dopadu zpracování lithia na obce i na samotné Teplice jako lázeňské město, a to především v souvislosti s případným vypouštěním vod do potoka, který protéká vnitřním lázeňským územím,“ uvedl primátor.
Na krajském úřadě v Ústí nad Labem se bude v pondělí 18. září konat veřejné projednání aktualizace Zásad územního rozvoje kraje. Poté je možné v následujících sedmi dnech podat připomínky a podněty k projektu těžby lithia na Cínovci.
11. října 2017 |
