(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Policie ČR

Půjčím ti tisícovku, zítra vrátíš dvanáct set, žádají lichváři v ghettech

  • 119
Řada organizací sleduje exekuce u sociálně slabých v Ústeckém kraji a pomáhá jim s nimi. Nejsložitější situace je v Obrnicích a dále na Moldavě či třeba na nechvalně známém sídlišti Janov v Litvínově. Nikdo ale nedokáže postihnout černé půjčky a dluhy u lichvářů.

Když všechny poukázky na potraviny od úřadu práce byly v obchodě načerno vyměněné hlavně za cigarety a alkohol, Marika si půjčila od vzdáleného strýce tisícikorunu. Do druhého dne musela vrátit 1 200 Kč. Dělá to tak každý měsíc.

Tak vypadá běžná lichva na litvínovském sídlišti Janov. Všichni o ní vědí, ale mlčí. Mluví se tu o tom pouze výjimečně, protože vědí, že když něco řeknou, příště jim nikdo nepůjčí. 

„Zdejší lidé si práci neudrží, často žijí z nelegálních výdělků. Práce načerno a půjčky u lichvářů jsou pro ně jediné řešení,“ říká Petr Vagaši, pracovník organizace Libuše, která Romům v Janově pomáhá.

Podle něj lichva bují ve všech ghettech. Nejčastěji si lidé půjčují 500 až 1 000 korun s úrokem 20 procent od vlastní rodiny. Jako Marika. U vyšších částek jsou lichvářské úroky od 50 do 100 procent. „To je běžné a suma se také často vrací do druhého dne,“ podotýká Vagaši.

Těžko postihnutelná lichva

Stát a různé organizace se chudobou a půjčkami u bank a nebankovních společností pro sociálně slabé zabývají, sčítají exekuce a před jejich kumulací varují, ovšem lichvu těžko postihnou. Půjčky v rodinách a u lichvářů se do statistik nedostanou.

„Klasická lichva je bez smlouvy, takže lichváři nevyužívají a ani nemohou využívat soudních exekutorů. Čísla dluhů a exekucí jsou tak ve skutečnosti vyšší,“ uvádí Radek Hábl, koordinátor projektu Mapa exekucí.

Ta druhý rok přináší data o exekucích v zemi, ty pak zveřejňuje nevládní organizace Otevřená společnost. I tato oficiální čísla jsou ovšem děsivá. 

V Ústeckém kraji bylo podle posledních (loňských) čísel více než 125 tisíc lidí starších 15 let v exekuci, což je 18 procent obyvatel. Na ně bylo vedeno 625 338 exekucí, neboli každý dlužník jich má průměrně 5,2. 

Nejhorší čísla v zemi

Tato čísla jsou nejhorší v zemi a navíc se proti roku 2016 zhoršila. Přibylo 10 151 lidí v exekuci a počet exekucí meziročně vzrostl o 38 340.

„A kromě lichvy v číslech ovšem nejsou uvedeny daňové a správní exekuce, tedy dluhy vůči státní správě, která si je vymáhá sama,“ upozornil Hábl.

Největším problémem podle něj je, že lidé mají více exekucí, i v tom je kraj statisticky nejhorší. 

„Vícečetnost exekucí ukazuje, jek vážná situace ve skutečnosti je, poukazuje na nefunkčnost exekučního vymáhání. Člověk, který se dostane do exekuce, má velkou pravděpodobnost, že se jeho situace ještě zhorší. Dnes je 95 procent nových exekucí zahajováno proti lidem, kteří už minimálně jednu mají,“ přiblížil Hábl.

Čistě ze statistického pohledu je v kraji zřejmě nejsložitější situace v Obrnicích, kde dluží 51 procent obyvatel starších patnácti let, 1675 lidí má 4767 exekucí, v průměru každý dluží 162 tisíc korun. V Moldavě dluží 41 procent lidí, každý v průměru více než 214 tisíc korun.

I počet dlužníků ve věku 15 až 18 let je v kraji nejvyšší, takových je tu 1 359, což je téměř čtvrtina všech v zemi. Nejčastěji mají mladí lidé dluhy za neplacení poplatku za odpad, za pokuty v MHD i neplacení účtů u mobilních operátorů.

„Stává se, že nemůžeme nalézt řešení, protože dlužníkům nemůže pomoci rodina, nemají dostatečný příjem a jejich dluhy v exekucích dál neřešitelně narůstají,“ uvádí Zdeněk Markvart z děčínské dluhové poradny.