Je to krok, který má přispět k ochraně před půdní erozí, která jen v Ústeckém kraji mírně až silně ohrožuje 96 tisíc hektarů, což je 43 procent, tedy téměř polovina z celkových 223 tisíc hektarů zemědělské půdy. Až dosud rozlohu osevní plochy nikdo nereguloval.
Od jara by se tak měl každému, kdo pohlédne do zemědělsky obdělávané krajiny, naskytnout pestřejší pohled.
Pole totiž budou muset všichni zemědělci, kteří dosud hospodaří na velkých blocích půdy, buď rozdělit a pěstovat na nich více druhů rostlin, anebo je rozčlenit ochrannými pásy osetými plodinami prospěšnými půdě, jako jsou například pícniny.
Změna postupu při pěstování plodin se přitom dotkne už letošního podzimního výsevu. To vše kvůli tomu, aby se podařilo do krajiny vrátit ztracenou přírodní rovnováhu a vláhu.
„Velmi podstatným přínosem navrženého způsobu pěstování je snížení ztráty půdy vodní erozí, dělený osevní postup dále pomáhá plodinám lépe vzdorovat dopadům sucha a je i prevencí vzniku povodní,“ uvedl část důvodů k zavedení opatření mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Dodal, že v brzké době odešle ministerstvo ještě informativní e-mail všem dotčeným zemědělcům.
V Ústeckém kraji je podle údajů z ministerstva nejhorší situace s erozí půdy na Děčínsku. To však nutně neznamená, že zde dochází k největšímu počtu erozních událostí. Podle webového monitoringu eroze, kde lze vysledovat všechna hlášení poškození půdy počasím v několika posledních letech, je nejvíc událostí hlášeno z Litoměřicka.
Nové postupy v hospodaření se na severu Čech týkají 941 zemědělců. Mezi nimi je i společnost Agro Hoštka na Litoměřicku, která se 1 400 hektary obhospodařované půdy patří ke středně velkým podnikům.
„U nás se to dotkne skoro padesáti procent obdělávané půdy, kde budeme muset předělat osevní plán. Pšenici, ječmen či řepku budeme moci pěstovat dál, avšak pole budou na první pohled rozličnější,“ přiblížil ředitel firmy Lubomír Hubal s tím, že časové i finanční navýšení nákladů půjde vyhodnotit nejdříve za rok.
„Udělat se to musí. Uvidíme, co to přinese. Výraznější zhoršení kvality půdy například kvůli vodní erozi na svých pozemcích zatím však neevidujeme,“ doplnil Hubal.
U Budyně pomohly malé remízky a vodní strouhy
Stejný postřeh má i soukromý zemědělec Karel Tachecí, jenž hospodaří zhruba na 80 hektarech v okolí Budyně nad Ohří a jehož půda také spadá do kategorie mírně erozně ohrožené.
„Nás se nová nařízení nedotknou. Neoséváme ani dnes takto velké lány. Na našich pozemcích hospodaříme stejně, jako se hospodařilo v minulosti,“ říká Tachecí, který už téměř třicet let obhospodařuje pozemky po svých předcích a lze na nich stále narazit na malé remízky či vodní strouhy, které brání poškozování půdy.
Neméně důležitým problémem je v posledních letech podle slov zemědělců nedostatek a velká nepravidelnost dešťových srážek. Ty zatím na rozdíl od péče o půdu neumí ovlivnit. Stávající krok by ale měl pomoci aspoň tu vodu, která už spadne, v krajině zadržet a využít.
V kabině kombajnu při žních (záběry z roku 2017)
16. srpna 2017 |
