Takhle aktuálně vypadá řeka Labe v centru Ústí nad Labem při pohledu z výšky. Vody v řece je pořád méně a méně.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

A toto je snímek z minulosti, konkrétně z doby, kdy zemi nesžíralo obří sucho.

Autor: Iveta Lhotská, MAFRA

Tohle je aktuální pohled na ústecký Střekov. Řeka značeně sestoupila. Na dalším snímku je totéž místo za „normálního“ stavu.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

Na této srovnávací fotografii je dobře vidět, jak nízko nyní hladina Labe na předchozím snímku je.

Autor: Iveta Lhotská, MAFRA

Pohled na zámek v Děčíně, pod kterým teď teče „chudé“ Labe.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

Stejné místo, jen Labe s podstatně vyšší hladinou.

Autor: MAFRA

Ani deště z konce července, ani lokální srpnové bouřky samozřejmě nedokážou doplnit vodu do půdy a do řek. Nízké jsou hladiny řek i podzemních vod a vzhledem k tomu, že se v následujících dnech vydatné deště nečekají, sucho může být ještě silnější. Na snímku dno Labe v centru Ústí.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

Sucho z července se výrazně projevuje na hladině spodních vod, kdy v Ústeckém kraji je ještě příznivější situace než na zbytku republiky, například na jihu Čech, jak vyplývá z dat portálu Intersucho. Podle měření meteorologů se letošní červenec zařadil mezi nejteplejší v historii měření. Takto horké dny byly v minulosti zcela výjimečné. A v srpnu přibývají další.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

Nejen v letošním létě se potýkáme s častým výskytem velmi vysokých teplot vzduchu, často nad hranicí 35 °C. Takové teploty byly v minulosti opravdu výjimečné. Teď už je ale situace jiná.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

Analyzováno bylo 186 stanic po celé republice s kontinuálním měřením od roku 1961. V prvních 30 letech byla teplota vzduchu 35 °C překročena na všech stanicích dohromady pouze 409krát, což vychází v průměru na méně než jeden případ za 10 let na každé stanici. V letech 1991–2020 bylo těchto dnů už skoro desetkrát více. Jak ukazují data za posledních 15 let, situace je stále horší. Nejvíce těchto dnů bylo na všech stanicích dohromady v roce 2015, kdy se v celé republice vyskytlo v průměru šest dnů s teplotou nad 35 °C. V nižších polohách to bylo dokonce 15–20 dnů. Letošní červenec se zařadil mezi nejteplejší července od roku 1800, pro které máme k dispozici měření z Brna. Byl také teplejší než července v posledních 15 letech (+1 °C), ne však nejteplejší. Mezi nejteplejší se řadí července z let 2024, 2015 a 1994.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

Uplynulý týden přinesl lokálně vydatné srážky v podobě silných přeháněk a bouřek. Jejich úhrny se proto napříč republikou výrazně lišily. Zatímco v okolí Jeseníku místy spadlo více než 100 milimetrů srážek, v mnoha jiných oblastech napršelo jen několik milimetrů. V Ústeckém kraji například pršelo vydatně na Mostecku, ovšem v okolí Teplic nebo v Ústí už to bylo méně.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

Všechny řeky a potoky v kraji mají podprůměrné průtoky a některé profily dokonce zůstávají ve stavu sucha.  Například v Ústí nad Labem protéká řekou, která má běžnou hladinu ve městě na 2,5 metrech sotva třetina vody. Suchou nohou se dá dojít do poloviny řeky. Průtoky v povodí Labe se pohybují na úrovni 5-45 % dlouhodobého červencového průměru. V Děčíně se vodní stav na Labi pohybuje kolem 80 cm při průtoku přibližně 75 m3/s. V sousedním profilu Ústí nad Labem je hlášen setrvalý stav s průtokem 67 m3/s, dlouhodobý průměr pro červenec je přitom trojnásobný - 193 m3/s.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

V Děčíně je opět vidět takzvaný Hladový kámen. Pravda, slovy Hladový kámen označovali naši předci řadu kamenů mezi Těchlovicemi a Dolním Žlebem, ale děčínský kámen je vůbec nejslavnější. Patří k nejstarším hydrologickým památkám střední Evropy.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

Podle názvu kámen sděloval obyvatelstvu ve městě a dopravcům na Labi dobu strádání. Nedostatek vody a velká sucha přinášely neúrodu a plavci ztráceli svůj zdroj obživy, protože lodní doprava musela být zastavena. Lidé do skalky tesali a škrábali značky s letopočty svědčící o nízkých stavech vody v Labi. Nejstarší čitelný záznam pochází z roku 1616. Nejzřetelnější je starý německý „Wenn du mich siehst, dann weine“ (Spatříš-li mne, plač) a také mladší český nápis, který radí „Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej“. Nutno však dodat, že od 20. století se skalisko objevuje častěji v důsledku stavby řady přehrad na Vltavě a zdymadel v Ústí.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

Vyzdění břehu u hladového kamene je z počátku 20. století, poslední čištění a upravený přístup ke kameni je z roku 1994. Další osamocené „hladové kameny“, tedy balvany, jež signalizovaly sucho a problémy s dopravou po Labi, můžeme najít v Těchlovicích, Děčíně a Čertově Vodě, ve skupinách pak v Dolním Žlebu a Hřensku.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

Mimochodem, nízká hladina Labe umožňuje i v Děčíně nevídané. Třeba dojít se psem až do poloviny koryta a vlastně se ani moc nenamočit.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

V Ústí je nyní odhalený i „zelený“ podvodní svět. Jde o ostrůvky zeleně, která má být pod hladinou, ale teď se ukazuje všem.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

Kvalita vody: Na tekoucím úseku Labe je kvalita vody i přes vyšší letní teploty stabilizovaná. K úhynům ryb na páteřním toku nedochází. Zvýšený výskyt fytoplanktonu a značný úbytek kyslíku ve spodních vrstvách vodohospodáři evidují spíše na nádržích a vodních dílech s nízkou obměnou vody. Vodohospodáři v nejbližších dnech očekávají na páteřním toku Labe nadále setrvalé stavy bez významnějších výkyvů.

Autor: Ondřej Bičiště, MF DNES

Suché Labe „zkrášlují“ zelené ostrovy