„Zmapováno máme nyní zhruba 300 stromů a třetina je napadena lýkohubem zrnitým. Jsme na úrovni kalamity a většinu stromů bude nutné pokácet,“ uvedla městská dendroložka Jitka Nováková.
Napadení se projevuje prosycháním většinou od vrcholu stromu, nejčastěji po patrech. Na kmeni může být znatelné vytékání smoly z jednotlivých ran.
„Podobné znepokojivé zprávy jsme zatím zaznamenávali v jiných regionech, bohužel kůrovec nyní napadá i naše stromy. Naštěstí máme tým odborníků, který problémy již řeší, a občané jim v tom jistě pomohou a napadené stromy nahlásí, abychom společně zabránili šíření,“ vyzval primátor Petr Nedvědický.
Zatím největší problémy v kraji páchali kůrovci kvůli suchu na jehličnatých stromech v lesích. Kromě Národního parku České Švýcarsko lýkožrout smrkový napadl smrky na Chomutovsku, konkrétně nad Jirkovskou přehradou, ohrožené jsou stráně u vodní nádrže Křimov a v Bezručově údolí. V Děčíně začne kácení šesti napadených smrků v nejbližších dnech a dalších se připravuje.
Listnaté stromy se zdály odolnější, v Ústí to ale neplatí, napadené jsou hlavně jasany.
„Nám dělá největší problémy na velkých stromech lýkohub zrnitý, který napadá osluněné kmeny na suchých stanovištích, protože potřebuje teplo. Na mladých stromech je lýkohub jasanový, který ale napadá i větve starých stromů,“ přiblížila Nováková.
Nejvíce postižený je zámecký park v Krásném Březně, kde se bude muset pokácet 21 jasanů. Naštěstí je to na zarostlém a neudržovaném místě a zásah tak nebude tolik znatelný.
Probíhá monitoring dalších ohnisek
V současné době je nejdůležitější zamezit dalšímu šíření škůdců. Proto probíhá monitoring dalších ohnisek jejich výskytu.
Lýkohub jasanovýPatří mezi drobné kůrovce. Řadí se do čeledi Nosatcovití, která je největší čeledí brouků (patří sem více než 60 000 druhů). Larvy i brouci lýkohuba významně poškozují jasany jak na kmenech, tak větvích. Škody působí jak na mladých, tak i na vzrostlých stromech, přednostně však napadá jasany středního věku. U starších dřevin napadá zpravidla vrcholovou část, odkud se následně šíří dolů na kmen. Kůrovci se vyvinuli na konci druhohor a dnes patří se šesti tisíci druhy mezi jedny z nejrozmanitějších skupin hmyzu. |
„Každý strom prověříme a poradíme se, jak dál. Máme už celý pracovní postup zkonzultovaný Výzkumným ústavem lesního hospodářství a Státní rostlinolékařskou správou,“ sdělila dendroložka.
Podle Novákové se stejný problém týká stromů v celém okrese. „Například u kostela ve Valtířově, tam jsou na odpis všechny stromy,“ konstatovala Nováková.
Problém je, že zejména kvůli loňskému horku a suchu jsou stromy ve stresu a zejména jasany rostou na nevhodných slunných místech. Při sázení nových stromů se to změní.
„Budeme sázet stromy tam, kde jsou schopné růst, a budeme vybírat druhy s ohledem na růstové podmínky. Abychom pro budoucí generace nevytvořili stejné problémy, jako nám vytvořili naši předkové, když vlhkomilné dřeviny sázeli na velmi suchá místa,“ přiblížila další kroky Nováková.
