Pražský Vrchní soud totiž potvrdil lednový rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ohledně neplatnosti volby představenstva Stavebního a bytového družstva (SBD) Krušnohor, která se konala na shromáždění delegátů v červnu 2016.
Na nestandardní postup při svolání shromáždění delegátů, které je nejvyšším orgánem družstva, upozornili vlastníci bytů Lubomír Gomboš a Jiří Švejda. V žalobě na průběh voleb poukazovali, že shromáždění delegátů z června 2016 proběhlo podle nich v rozporu se zákonem i se stanovami družstva.
„Žalobu jsem podal, protože jsem nechtěl, aby došlo k manažerskému ovládnutí družstva, zatímco řadoví členové by byli vyloučeni z rozhodování. Proti tomu jsem se chtěl postavit,“ řekl Gomboš.
Oběma mužům dal za pravdu už ústecký krajský soud s tím, že usnesení včetně schváleného volebního řádu ze zmíněného zasedání je neplatné.
Letos v červnu jeho verdikt potvrdil i Vrchní soud v Praze, ke kterému se vedení SBD Krušnohor odvolalo. A po nabytí právní moci teď došlo ve druhé polovině srpna k vymazání představenstva z obchodního rejstříku.
Bytové družstvo uvažuje o dovolání k Nejvyššímu soudu
„S rozhodnutím i odůvodněním Vrchního soudu v Praze i Krajského soudu v Ústí nad Labem jsme seznámeni. Připravujeme další kroky včetně případného dovolání k Nejvyššímu soudu, protože do určité míry vidíme prostor pro opravný prostředek,“ okomentoval situaci právní zástupce bytového družstva Eduard Belšán.
„Kroky směrem k představenstvu jsou v současnosti posuzovány a budou zváženy případné soudní kroky i v tomto ohledu,“ dodal Belšán s tím, že nyní je těžké předjímat nějaké konkrétnější postupy.
Kauza začala už v roce 2015, kdy Krušnohor zrušil členství zhruba 16 tisícům členů z původních 23 tisíc a současně s tím také mandát 40 delegátům, kteří zastupovali družstevníky při pravidelných shromážděních a kteří byli platně zvoleni na pětileté funkční období už v roce 2012.
Na červnové shromáždění před třemi lety tak dorazilo pouze 34 delegátů z původních 80 a podle stanov nebylo usnášeníschopné.
Pokud by nyní došlo k volbě představenstva, byla by neplatná
Stejná situace panuje dosud. Pokud by tedy nyní došlo k volbě nového představenstva, byla by opět neplatná, a to navíc ještě z dalšího důvodu vyplývajícího z rozhodnutí soudů.
„V tuto chvíli nemá kdo shromáždění svolat. Podle zákona to může udělat jen platně zvolené představenstvo,“ potvrzuje Gomboš.
„Řešením je uspořádat nové volby delegátů ve všech samosprávách, aby každý dům zvolil svého, a teprve poté bude možné zvolit nové představenstvo. V posledních volbách vedení družstva nadiktovalo jména delegátů, je ale třeba umožnit kandidovat všem členům. Když bude proces demokratický a nikdo z voleb nebude vyloučen, získáme jistotu, že zase někdo nepodá žalobu,“ míní Gomboš.
„Po volbách delegátů nové shromáždění zvolí kromě představenstva i kontrolní komisi a upraví se stanovy, které obnoví demokratické řízení družstva, vyjasní pravomoce samospráv a zavedou pojistky proti korupci,“ přibližuje Gomboš další postup, který by měl být z hlediska zákonů v pořádku.
Na členy družstva ani družstvo by současné rozhodnutí soudu nemělo mít žádný dopad, stejně tak na platnost smluv, které družstvo od roku 2016 uzavřelo, protože protistrany „je uzavíraly v dobré víře“.
