Jeden z nejsložitějších úkolů čeká stavaře hned při budování vyústění portálu...

Jeden z nejsložitějších úkolů čeká stavaře hned při budování vyústění portálu tunelu na české straně u Chlumce na Ústecku. | foto: Zuzana Mendlová, MF DNES

Ražba tunelu pro vysokorychlostní trať musí počítat s geologickým zlomem

  • 3
Geologové detailně zkoumali složení Krušných hor a Českého středohoří v místech, kudy má za dvacet let vést vysokorychlostní trať spojující Prahu a Drážďany. Nalezli nečekané struktury. Šestadvacet kilometrů dlouhý tunel totiž nebude procházet jednolitým masivem, ale velmi složitým geologickým územím.

Čeští geologové spolu se saskými kolegy ve středu představili výsledky 3,5 roku trvajícího detailního zkoumání části hor, skrz kterou má tunel vést – její geologickou mapu a vůbec první geologický 3D model.

Mají pomoci určit, jak nejlépe tunel umístit. A už teď je jasné, že jeho ražba a stavba nebudou nic snadného.

Jeden z nejsložitějších úkolů čeká stavaře hned při budování vyústění portálu tunelu na české straně u Chlumce na Ústecku.

„Krušnohorský svah, kde bude vyústění, je velmi komplikovaná geologická stavba, doplněná mohutnou tektonikou a zlomy, což znamená, že v těchto místech bude náročná ražba,“ popsal jednu z komplikovaných zón Vladislav Rapprich z České geologické služby.

„Svah tvoří geologický zlom široký několik set metrů, který je složen z velkých bloků horniny, mezi nimiž jsou další nadrcené. Tvoří ho však i volné dutiny či vulkanické žíly místy zasypané jílem,“ doplnil Rapprich s tím, že místu se budou ještě více věnovat odborníci při detailních inženýrsko-geologických průzkumech.

Vše je už zanesené i v modelech. „3D modely jsme začali využívat roku 2015 v souvislosti s přípravou podzemních úložišť jaderného odpadu,“ podotkl další člen týmu Jan Franěk.

V současné chvíli máme ještě rozpracovaný model geologické stavby Českého středohoří v místech, kde by měl vést jiný tunel pro vysokorychlostní trať,“ dodal Franěk.

V okolí Špičáku geologové nalezli podzemní sopečný kráter

Ačkoliv geologové díky dlouholeté tradici hornictví v Krušných horách tušili, co je čeká, i tak se jim podařilo narazit na několik novinek. V okolí Špičáku nedaleko Krásného lesa nalezli nový podzemní sopečný kráter.

„V Českém středohoří jsme zase našli velmi komplikovanou geologickou stavbu v okolí Litoměřic. Ta také vyřadila jednu z možných variant pro vedení tunelu,“ uvedl Petr Kycl z České geologické služby.

Na německé straně se vědci zaměřili na takzvanou Bernersdorfskou strukturu, na niž geologové poprvé narazili těsně před spuštěním současného projektu.

„Jedná se o křídové sedimenty uprostřed krušnohorských rul. V podzemí tvoří takový trychtýř o šířce zhruba 500 až 600 metrů a hloubce 300 metrů,“ popsal jednu ze zajímavostí Ottomar Kreutz ze Saského zemského úřadu.

„Vznik této poruchy je pro nás neznámý. Může to být velká tektonická struktura nebo může být i vulkanického původu,“ doplnil Kreutz s tím, že i kvůli vedení trasy, která má být poblíž útvaru, je potřeba místo ještě důkladně prozkoumat.

V tunelu by měly vlaky jezdit až 350kilometrovou rychlostí

Spolupráci s geology z obou stran hranice si pochvaluje i Petr Provazník, projektový manažer Správy železniční dopravní cesty pro vysokorychlostní spojení Praha–Drážďany.

„Nebývá zvykem, že bychom měli k dispozici podrobná geologická data v tak rané fázi projektové přípravy. Už teď tak můžeme korigovat vedení trasy tak, abychom v budoucnu předešli vzniku části problémů,“ podotkl při středečním setkání se zástupci obou geologických společností.

Pokud vyjde vše podle současných plánů, tunelem by mohly první vlaky projet zhruba za dvacet let. Celá mezinárodní trať, na které vlaky budou moci v některých úsecích jezdit až 350kilometrovou rychlostí, má být kompletně hotová do roku 2050.