„Jsem pro jednoznačné vyhlášení. Když vidím, co tady dělají těžaři s lesy bez jakéhokoliv omezení, je mi velmi smutno, že orgány ochrany životního prostředí nekonají,“ říká třeba starosta Horního Jiřetína na Mostecku Vladimír Buřt (Sdružení strany zelených a nezávislých kandidátů).
Po soukromých těžařích zůstávají na jižních svazích obrovské paseky, což ohrožuje i zbylé stromy. „Je to takové volání o pomoc, protože tady nechceme mít holé svahy,“ vysvětluje Buřt.
Vytvoření chráněného území požaduje mimo jiné ekologická organizace Greenpeace právě kvůli kácení lesů v blízkosti Horního Jiřetína, s požadavkem na jeho vyhlášení vystoupilo i uskupení Spojenci pro kraj, jež je součástí krajské koalice.
S majitelem lesů, společností I. H. Farm, která v okolí Horního Jiřetína těží, chce kraj uzavřít smlouvu, jejíž součástí bude i přesné vymezení bezzásahového území a určení minimálního objemu mrtvého dřeva, který bude nutno ponechávat v porostech, včetně způsobu, jak toho dosáhnout. Limitován bude i objem a způsob těžby mimo zásahové území.
Pokud majitel lesa, který nicméně podle nedávných závěrů kontrol České inspekce životního prostředí při těžbě neporušuje zákon, na navrženou variantu smlouvy nepřistoupí, budou podle úřadu zahájeny kroky k vyhlášení přírodní rezervace s totožným vymezením bezzásahové zóny.
Opozice: Neopodstatněné obavy
Pro vyhlášení a určitou ochranu Krušných hor je i hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). Obává se ale, že by vyhlášení ochrany mohlo ohrozit transformaci kraje po těžbě.
„CHKO má tak přísná pravidla, že by nám to v rozvoji mohlo zabránit, ale určitě je možnost diskutovat ta pravidla tak, aby vzniklo obojí, aby vznikla chráněná krajinná oblast, a aby ještě i tam mohl nastat rozvoj,“ podotýká hejtman s tím, že na prověření rizik a přínosů CHKO pracuje odbor životního prostředí.
Obavy, že vyhlášení chráněné krajinné oblasti znemožní rozvoj Krušných hor, jsou ovšem podle krajské opoziční zastupitelky Karoliny Žákovské (Zelení) neopodstatněné.
„CHKO jsou spíše spjaty s udržitelným rozvojem krajiny. Nebrání výstavbě jako takové, ale chrání území obcí před zásahy, které nerespektují charakter osídlení a narušují krajinný ráz,“ uvedla už před časem Žákovská.
Petice s tisíci podpisů
Podle starostky obce Blatno na Chomutovsku Ivety Rabasové Houfové (Pro venkov) roste zájem o různé developerské a turistické projekty v souvislosti se zápisem hornických památek na seznam UNESCO.
„Podpora rozvoje hor není vůbec špatně, ale jsem přesvědčená o tom, že to musí mít jasné parametry, aby to byl rozvoj ohleduplný k přírodě,“ upozorňuje. „Už se například objevily požadavky od majitelů pozemků na změnu územního plánu. Chtějí na loukách stavět fotovoltaické parky. Myslím, že na loukách v horách by být neměly,“ dodává Rabasová Houfová.
Za vyhlášení chráněné krajinné oblasti vznikla nedávno také petice, kterou už podepsalo více než 3,6 tisíce lidí nejen z Ústeckého kraje. „Jsem přesvědčená o tom, že je strašně důležité, aby Krušné hory získaly ochranu. Jsou to jediné takhle velké hory, které zatím žádnou ochranu nemají,“ zmiňuje starostka Rabasová Houfová, která je také členkou petičního výboru.
Případným vznikem CHKO se zabývá také ministerstvo pro životní prostředí a Agentura ochrany přírody. Zástupci obou institucí chtěli svoje dosavadní poznatky v minulém týdnu prezentovat vedení Ústeckého kraje. Kvůli pracovní vytíženosti ministra Richarda Brabce (ANO) byl ale termín zrušen. „Nový termín se stále hledá,“ uvedla v pátek Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.
Krušné hory jsou územím o rozloze šest tisíc kilometrů čtverečních podél hranice s Německem, na české straně je zhruba čtvrtina. V současné době je v České republice 26 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 15 procent rozlohy země.
