náhledy
Dolování cínu v Krupce začalo v průběhu 14. století. První písemná zmínka o těžbě pochází z Krupského horního řádu z roku 1482.
Autor: Krajský úřad Ústeckého kraje
Štola Starý Martin bývala jedním z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru. Otevírá severozápadní část dvoukilometrové cínové žíly Lukáš, která byla nejdelší ve střední Evropě.
Autor: Krajský úřad Ústeckého kraje
S ražbou štoly Martin započali báňští podnikatelé Lewald a Schiller roku 1864. Provoz byl zastaven v roce 1922, v době 2. světové války se začalo těžit znovu, od roku 1956 byla štola nepřístupná.
Autor: Krajský úřad Ústeckého kraje
Jako prohlídková byla štola Starý Martin v Krupce otevřena v roce 2000 v rámci projektu Příhraniční naučná hornická stezka Krupka-Dubí-Altenberg-Geising financovaného z programu PHARE.
Autor: Krajský úřad Ústeckého kraje
Štola Starý Martin v Krupce návštěvníkům nabízí ukázky ražení historických dlouhých důlních děl, předvádí například rozdíly ve vyztužování prostor v minulosti i současnosti.
Autor: Krajský úřad Ústeckého kraje
Součástí prohlídky ve štole Starý Martin je sbírka historických důlních předmětů.
Autor: Krajský úřad Ústeckého kraje
Saská strana přihlásila k zápisu 42 krušnohorských hornických památek, Karlovarský kraj čtyři a Ústecký kraj dvě lokality - jednou z nich je město Krupka. Na snímku tamní Štola St. Martin.
Autor: Archiv Ústeckého kraje
Pozůstatky těžby jsou v Krušných horách patrné dodnes.
Autor: Krajský úřad Ústeckého kraje
Pozůstatky po těžbě jsou v Krušných horách stále patrné.
Autor: Krajský úřad Ústeckého kraje
Na německé straně Krušných hor nabízí hned u hranic prohlídkový důl Zinnwald expozici tradiční těžby cínu, wolframu a lithiové slídy. Štola prochází i pod hranicemi.
Autor: Krajský úřad Ústeckého kraje
Na německé straně Krušných hor nabízí hned u hranic prohlídkový důl Zinnwald expozici tradiční těžby cínu, wolframu a lithiové slídy. Štola prochází i pod hranicemi.
Autor: Krajský úřad Ústeckého kraje
Na německé straně Krušných hor nabízí hned u hranic prohlídkový důl Zinnwald expozici tradiční těžby cínu, wolframu a lithiové slídy. Štola prochází i pod hranicemi.
Autor: Krajský úřad Ústeckého kraje
Na německé straně Krušných hor nabízí hned u hranic prohlídkový důl Zinnwald expozici tradiční těžby cínu, wolframu a lithiové slídy. Štola prochází i pod hranicemi.
Autor: Krajský úřad Ústeckého kraje
Krušné hory. Blatenský příkop pod Božím darem
Autor: Vít Štěpánek, iDNES.cz
Blatenský vodní kanál - vybudovaný v letech 1540-44 přiváděl vodu do úpravárenských a hutních provozů při zpracování cínové rudy v Blatenském a Božídarském cínovém revíru. Hlavním stavitelem kanálu byl Stephan Lenk. Jde o největší a nejzachovalejší vodní dílo spojené s hornickou činností a zpracováním rud v české části Krušných Hor.
Autor: archiv
Blatenský příkop, vodní kanál vybudovaný v letech 1540-54 těžařskými společnostmi z Božího Daru do Horní Blatné, aby přiváděl vodu k důlním dílům.
Autor: Oldřich Motyčka
Dalším ze čtyř míst vytipovaných na Karlovarsku je unikátní umělý kanál ze 16. století, který se používal při rýžování rudy.
Autor: Archiv Ústeckého kraje
Vlčí jámy vznikly zřícením stropů dolu Wolfgang, jednoho z největších v okolí Horní Blatné. Hloubka dosahuje 25 metrů.
Autor: archiv
Druhým adeptem kraje na zápis je vrch Mědník u Klášterce. Kromě této štoly je tu dalších 70 pozůstatků po důlní těžbě.
Autor: Archiv Ústeckého kraje
O zápis na seznam památek usiluje i jáchymovský Šlikův hrádek.
Starosta Krupky Zdeněk Matouš
Autor: MF DNES