Jsme tady pro celý kraj a jsme tu zdarma, říká ředitelka knihovny

  9:51aktualizováno  9:51
Krajská knihovna v Ústí nad Labem není jen místem, kde si lidé mohou půjčit knihy, časopisy, hudební nosiče či hry. V jedné z budov pro ně vzniká literární kavárna s galerijním prostorem, v druhé má být výukové centrum. „Už nechceme být jen půjčovnou knih,“ říká ředitelka knihovny Jana Linhartová.

Ředitelka knihovny Jana Linhartová | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Co tedy děláte pro to, abyste nebyli pro zájemce jen zdrojem literatury nebo novin?
Jsme největší kulturní instituce v našem regionu, ať počtem budov, zaměstnanců, návštěvníků nebo kulturních akcí, které pořádáme. A zároveň jediným veřejným prostorem, jenž je pro všechny zdarma. Spousta lidí si myslí, že ve městě jsou dvě knihovny, protože sídlíme ve dvou budovách. V jedné je ale takzvaná lidová část, kde je dětské oddělení či půjčovna beletrie, ve druhé část vědecká s půjčovnou odborné literatury, studovnou a oddělením časopisů. Zřizuje nás Ústecký kraj, bez jeho podpory bychom nebyli schopni zajistit naše služby pro čtenáře a návštěvníky a metodickou podporu knihovnám okresu Ústí. Máme tým talentovaných lidí, ti se snaží dát ze sebe všechno a připravit pro návštěvníky nejrůznější akce. Nabízíme kurzy tvůrčího psaní, výtvarné dílny, lekce programování nebo výuku jazyků či besedy a přednášky. V příštím roce plánujeme vybudovat multimediální oddělení, kde bude kromě jiného také virtuální realita. V podkroví lidové části vznikne poradenské a výukové centrum, vůbec první v republice. Získali jsme dotaci na pozici odborníka, který poradí rodičům například s tím, jak rozvíjet talent jejich potomků nebo naopak kompenzovat jejich problémy. Stěžejní bude spolupráce s místní univerzitou.

Ve vědecké části finišují dlouhé měsíce trvající úpravy a rekonstrukce. Chystáte i tam pro čtenáře nějaké novinky?
Ano, stará vila ve Velké Hradební získává zpět svou krásnou podobu, její součástí bude i nově otevřená literární kavárna s galerijním prostorem a historickou čítárnou. Severočeská vědecká knihovna původně nesla jméno Knihovna Maxima Gorkého, proto bychom chtěli naši novou galerii nazvat Maximka, tak se dříve knihovně přezdívalo. V galerii budou moci svá díla prezentovat například studenti fakulty umění a designu ústecké univerzity, plánujeme zde pořádání různorodých akcí, jako jsou autorská čtení, besedy, ale třeba i módní přehlídky. Bylo by skvělé, kdyby si lidé o víkendech zvykli místo nákupních center navštěvovat naši knihovnu a literární kavárnu. Je pro nás zásadní, aby si místní obyvatelé uvědomili, že jsme tu pro ně a že nám mohou říci, co pro ně máme připravit.

Severočeská vědecká knihovna

  • je jednou ze 14 krajských knihoven 
  • metodicky pomáhá sedmi pověřeným knihovnám v kraji
  • má čtyři depozitáře a v nich 750 tisíc svazků
  • shromažďuje veškeré publikace, které vycházejí na území Ústeckého kraje
  • pro nevidomé a slabozraké je k dispozici 5 133 zvukových dokumentů

Mluvila jste o tom, že metodicky pomáháte jiným knihovnám. Jak taková pomoc vypadá?
Jako krajská knihovna máme několik funkcí. Na prvním místě jsme institucí paměťovou, ve všech budovách a čtyřech depozitářích uchováváme a spravujeme fond čítající 750 tisíc svazků. Zároveň jako krajská knihovna v rámci regionu metodicky vedeme sedm knihoven pověřených regionálními funkcemi v jednotlivých okresech, navíc plníme stejnou funkci v rámci okresu Ústí, metodicky máme na starosti jednadvacet městských a obecních knihoven v okolí města. Naše metodičky pro ně připravují knihovní fondy včetně výměnného, vzdělávají kolegy nebo jim pomáhají s akcemi. Jsme tady od toho, aby náš region dobře fungoval. Kromě toho ale plníme i funkci městské knihovny. Ústí jako takové totiž svoji nemá. Obyvatelům města poskytujeme služby kromě hlavních budov i v pěti pobočkách. Bohužel vedení města na to moc nechce slyšet a pro knihovnu jen jednou za rok uvolní částku na nákup knih, pro rok 2017 to bylo 400 tisíc korun, přičemž kraj přispívá na městskou funkci bezmála 13 milionů korun.

Podle čeho vybíráte knihy, které nakoupíte? Rozhoduje popularita autorů, nebo jsou pro vás důležitější jiná kritéria?
Jsme velkou krajskou knihovnou, proto popularita autorů nemůže být jediným kritériem pro výběr literatury, kterou nakoupíme. V našem akvizičním oddělení sedí chytří a sečtělí lidé, ti sledují, co vyšlo, co nám chybí, co se čte, a podle toho knihy zajišťují. Doplňují fond jak beletrie, tak odborné literatury. Nejde ale jen o knihy, naše knihovna nabízí i časopisy a noviny, CD, filmy, noty, mapy nebo deskové hry. Důležité je pro nás také vše, co se týká našeho regionu. Naši čtenáři mají zároveň možnost nám říci, jaké tituly by chtěli koupit, a my se o to postaráme. Tím život knihy u nás začíná. Pro ty, které nepotřebujeme a nechceme uchovat pro další generace, skončí ve chvíli, kdy už o ně není zájem. Pravidelně provádíme revizi knihovního fondu a pak vyřadíme právě knihy, které se nepůjčují a několik let jen leží na regálech. Ani ty však jen tak nevyhodíme. Nejprve je nabízíme jiným knihovnám a zbylé pak dostanou ještě další šanci. Pravidelně připravujeme burzy knih a máme několik knihobudek.

Takže když vyjde například očekávaný román od Patrika Hartla, jak dlouho trvá, než se objeví ve vaší nabídce, a jsou fronty čtenářů na něj dlouhé?
Naše oddělení akvizice se snaží získat knihy co nejdříve po jejich vydání, nějakou chvíli pak trvá ještě jejich zpracování, katalogizace, označení, obalení. Řekla bych, že do 14 dnů jsme schopni publikace zajistit a zařadit je do našeho katalogu. Pokud je o konkrétní knihu velký zájem, mohou čtenáři využít možnosti rezervace, pak se výpůjční lhůta neprodlužuje a knihy se tak točí rychleji. Takové knihy navíc nakupujeme ve více výtiscích.

Sami si část publikací digitalizujete. Jak to probíhá?
Soustředíme se zejména na regionální literaturu. Už jsme zpracovali celou řadu takových knih a periodik, například deník Průboj máme naskenovaný až do roku 1983. Skenování probíhá v digitalizační jednotce na krajském úřadě, předtím je třeba publikace vybrat, zkontrolovat jejich úplnost a stav, po skenování následují ořezy, kontrola, popis a vložení do systému. Díla s volnými autorskými právy jsou v naší digitální knihovně Kramerius přístupná každému i z domova, ta ostatní lze číst na počítačích v našich prostorách. Naši čtenáři si mohou u nás vypůjčit také e-knihy, třeba když jedou na dovolenou. Oblíbené jsou i audioknihy, ty také máme. Máme skoro neomezené možnosti a chceme našim návštěvníkům poskytnout úplně všechno, co jde a co do budoucna půjde.

Nejčtenější

Soukup o chomutovském hokeji: Byl to podvod na mě, dluh je gigantický

Chomutovští hokejisté se loučí s fanoušky po posledním barážovém duelu.

Je v šoku. Z dluhů Pirátů, které označil za gigantické. Ze své role, kterou prý měl po převzetí klubu hrát. Ale ani po...

Zemřel Štěpán Popovič, uznávaný manažer, který pomohl Petru Kellnerovi

Předseda představenstva a generální ředitel AGC Flat Glass Czech Štěpán Popovič

Ve věku 73 let zemřel Štěpán Popovič, nejvýraznější polistopadový manažer, který působil na severu Čech, a jeden z...

Nebavilo ho být ajťákem, chtěl dělat něco smysluplného. Začal vařit pivo

Jan Chmel vybudoval pivovar v bývalém chlévě, trvalo mu to dva roky. Roční...

Jan Chmel vybudoval pivovar v Siřemi na Lounsku. Obec ho okouzlila stejně jako kdysi spisovatele Franze Kafku. První...

Přestává to být legrace, říká o Chomutovu obránce Dietz

Zklamaný chomutovský Stanislav Dietz po prohře s Pardubicemi.

Dluhový příběh nekončí. Většina hokejových Expirátů už sehnala angažmá jinde nebo si ho ještě hledá, přesto se dál...

Že vejce na špičce nestojí? Ženě z Děčína se to povedlo desetkrát

Jarmila Čajkovská použila kámen, dřevo, list z lípy, mušli, ale třeba i lžíci....

Devětatřicetiletá Jarmila Čajkovská postavila na deseti různých předmětech vejce na špičku. Dostala se díky tomu do...

Další z rubriky

Zemřel Štěpán Popovič, uznávaný manažer, který pomohl Petru Kellnerovi

Předseda představenstva a generální ředitel AGC Flat Glass Czech Štěpán Popovič

Ve věku 73 let zemřel Štěpán Popovič, nejvýraznější polistopadový manažer, který působil na severu Čech, a jeden z...

Je nesmysl, aby kraj podával žalobu, říká partner majitelky zámku Peruc

Oprava zámku v Peruci

Pavel Ondráček, který s partnerkou investuje desítky milionů korun do zámku Peruc, uvádí svůj pohled na spor s krajem....

Nebavilo ho být ajťákem, chtěl dělat něco smysluplného. Začal vařit pivo

Jan Chmel vybudoval pivovar v bývalém chlévě, trvalo mu to dva roky. Roční...

Jan Chmel vybudoval pivovar v Siřemi na Lounsku. Obec ho okouzlila stejně jako kdysi spisovatele Franze Kafku. První...

Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Najdete na iDNES.cz