„Za celý loňský rok jsme v kraji zaznamenali osm případů tonutí. Letos jich máme na kontě už šest,“ uvedl mluvčí krajské záchranné služby Patrik Cmorej. Loni zemřelo ve vodě šest lidí, letos zatím jeden.
Podle záchranářů lidé nejčastěji chybují v naprostých základech – na prvním místě je to nedostatečný dohled nad dětmi a vliv návykových látek.
„Z vlastní praxe známe případy, kdy došlo k tonutí dětí během okamžiku, kdy si rodiče odskočili jen na toaletu. Alkohol a drogy zase u dospělých významně snižují úsudek a schopnost včas reagovat,“ zdůraznil mluvčí záchranářů s tím, že lidé obecně velmi často přeceňují své plavecké schopnosti.
Zatímco loni zdravotníci spěchali například k řece Ohři v Žatci, k Labi, k prámu v Lomu nebo na jezero Most, v letošní mapě neštěstí jsou rekreační místa i městská koupaliště.
„Letos jsme zasahovali například na vodních plochách Barbora na Teplicku, na jezerech Most a Milada, ale také v akvacentrech v Mostě a Teplicích,“ vyjmenoval Cmorej. Letos i loni zasahovali také u tonoucího v domácím bazénu.
Tragický případ z poslední doby se odehrál u jezera Milada nedaleko Ústí nad Labem minulý týden. Poslední červnovou neděli tam utonul pětatřicetiletý muž. Záchranářům se už ho nepodařilo resuscitovat. Muž měl být pod hladinou několik desítek minut. Z vody jej vylovil návštěvník na paddleboardu.
V úterý 23. června zase na jezeře Most došlo ke zranění ženy. U jednoho z mol, ze kterých návštěvníci skáčou do vody, si dva školáci všimli starší ženy pod hladinou a vytáhli ji na molo. Záchranářům se ji podařilo resuscitovat. Žena měla zranění na hlavě. Je možné, že byla zraněna někým, kdo skočil do vody.
U jezera Milada je koupání bez plavčíka
Ačkoliv je jezero Milada velmi vyhledávaným místem a za horkého počasí sem míří velké množství lidí, koupání je zde na vlastní nebezpečí. Lidé zde totiž plavou bez dozoru profesionálních plavčíků.
„Jezero je koupací vodou, ovšem nikoliv v režimu koupaliště. Přítomnost plavčíka na přírodních koupalištích není v České republice zákonem plošně nařízena,“ vysvětlila Hana Volfová, mluvčí státního podniku Diamo, který jezero spravuje.
Návštěvníci podle ní musí bezpodmínečně dodržovat návštěvní řád. „Koupání i všechny rekreační a sportovní aktivity zde lidé provozují na vlastní nebezpečí,“ upozornila Volfová.
Určitou výhodu má v tomto směru jezero Most, které je také v majetku podniku Diamo. Jeho hlavní pláž má ale ve správě město Most, a dohlíží tak na ni městská policie, která může v případě nouze zasahovat i z motorového člunu. „Na jezeře Milada tento dohled není,“ sdělila Volfová.
Mostečtí strážníci dohlížejí především na pořádek, nejsou to plavčíci. „Strážníci monitorují dění na jezeře i v jeho okolí, dohlížejí na dodržování veřejného pořádku a v případě potřeby jsou připraveni poskytnout součinnost složkám integrovaného záchranného systému,“ popsala mluvčí magistrátu Klára Vydrová s tím, že s přítomností profesionálních plavčíků se nepočítá.
O angažování vodních záchranářů neuvažuje podle Hany Volfové ani státní podnik Diamo. „V současné době probíhá na obou jezerech příprava na majetkoprávní vypořádání, a o zahájení spolupráce s vodními záchranáři se tedy neuvažuje. Po předání jezer si noví správci sami zvolí režim ostrahy vodních ploch,“ dodala.
Co se stalo v minulosti
Jedno z nejtragičtějších utonutí v Ústeckém kraji se odehrálo během letních prázdnin 2023 v Klůčku u Žatce. Místní i přespolní tu využívají ke koupání požární nádrž, v létě slouží jako koupaliště. Utonuli tu dva bratři ve věku 8 a 10 let.
„Dodnes je pro mě nepochopitelné, jak se to mohlo stát,“ řekl Petr Valenta, starosta Liběšic, pod něž Klůček spadá. Ani tady plavčík není. Podle starosty není v možnostech obce jeho přítomnost o letních prázdninách zajistit. Za utonutím bratrů stála nepozornost ženy, která je měla hlídat. Za jejich smrt byla potrestaná podmíněným trestem.
Právě na rodiče či dospělý doprovod záchranáři nejvíce apelují, aby nespouštěli děti z očí ani na vteřinu. Při vodních sportech důrazně doporučují používat záchranné vesty a připomínají, že k vodě absolutně nepatří alkohol ani drogy.
Podle Patrika Cmoreje lidé často hazardují rovněž skoky do neznámé vody, zejména po hlavě. „A klíčové je také ovládat základy první pomoci,“ přidal další důležité zásady Cmorej.
Zvýšenou opatrnost záchranáři žádají i doma. U zahradních bazénů je nutné účinně zamezit přístupu dětí bez dozoru – často přitom stačí takový detail, jako je odstraňování přenosných schůdků.
