Díky prosklené střeše je z kostela v Petrovicích na Ústecku vidět obloha

  • 2
Kostel sv. Mikuláše v Petrovicích na Ústecku se postupně mění v multifunkční prostor pro pořádání kulturních akcí, výstav, dětských představení nebo svatebních obřadů. Bývalý chrám se může pochlubit jednou zajímavostí – prosklenou střechou.

Že by střecha mohla být skleněná, napadlo místní při přednášce známého astronoma Jiřího Grygara o hvězdách, která proběhla před několika lety.

„Oblohu jsme tenkrát pozorovali sice z kostela, ale bez střechy,“ vzpomíná Zdeněk Kutina, starosta Petrovic, jimž kostel patří. Ta se totiž na chátrajícím, ale památkově chráněném kostelu propadla v roce 1988.

„Někteří památkáři navrhovali jeho zbourání, měla zůstat pouze věž. Po mnoha jednáních nakonec padlo rozhodnutí, že kostel zůstane stát, ale zakonzervuje se. Jsme rádi, že zvítězil zdravý rozum a zůstalo zachováno alespoň torzo kostela,“ líčí starosta.

Severočeská obec Petrovice je teprve druhá v republice, ve které se takový kostel nachází. Tou první je Neratov v Orlických horách, právě tam se petrovičtí inspirovali.

K netradiční opravě střechy došlo zhruba 30 let po jejím zřícení. „Předcházela tomu velmi dlouhá příprava, samotná realizace trvala přibližně půl roku. Domluvili jsme se i na návštěvě v Neratově, odkud jsme si přivezli nějaké zkušenosti a hlavně argumenty pro památkáře,“ říká starosta.

„Téměř každému, kdo kostel navštívil, se řešení se skleněnou střechou líbí. Většina občanů je zase ráda, že se na kostele něco děje. Je to dominanta obce, která by měla zůstat zachovaná,“ dodává starosta.

Protože je kostel kulturní památkou, bylo potřeba najít společnou řeč s památkáři a veškeré návrhy s nimi prokonzultovat. Právě u střechy byla jednání nejsložitější.

„Zvažovali jsme různé varianty zastřešení, jednou z nich bylo, že celou střechu zakryjeme prosvětlenou skleněnou konstrukcí, tu nám ale památkáři smetli ze stolu,“ vysvětluje Zdeněk Kutina, jak došlo k „úspornější“ verzi – tedy zasklení pouze části střechy. Práce nakonec přišly zhruba na 5,5 milionu korun.

Rekonstrukce prosklené střechy je jen jednou položkou ve výčtu prací, které přispívají k tomu, že se kostel postupně vrací do své někdejší krásy. Jeho ruinu obec získala v roce 1994 a řešila, co s ní.

„Tenkrát jsme měli docela naivní představu, že nám někdo dá 30 milionů a opravíme to všechno najednou. Samozřejmě jsme nepochodili,“ dodává starosta.

Nejdříve se opravila sakristie, dnes je v ní malé muzeum obce

Rekonstrukce začala v roce 2004. Nejdříve se opravila sakristie, kde je dneska malé muzeum obce, a v patře expozice napoleonských válek. Pak přišla na řadu část střechy, hodiny na věži nebo zvon. Už se podařilo zrestaurovat i původní vitráže v oknech.

Kostel sv. Mikuláše v Petrovicích

  • Nejstarší kostel stával v Petrovicích uprostřed hřbitova, a to zřejmě již ve 2. polovině 14. století. Během třicetileté války, kdy tudy táhli na Pirnu švédští vojáci, kostel vyhořel a obnoven byl až po dvaceti letech. 
  • Nynější kostel zasvěcený sv. Mikuláši byl vystavěn v roce 1793. Teprve po více než sto letech, v roce 1904, k němu byla přistavěna věž.
  • Po bitvě u Chlumce v roce 1813 se kostel stal lazaretem i skladištěm.
  • V roce 1988 se na něm propadla střecha, téměř tři desetiletí byl zakonzervovaný.
  • S opravami obec začala v roce 2004.

„Když se kdysi kostel konzervoval, památkáři vitráže odborně demontovali a uložili do beden,“ pochvaluje si starosta. Restaurátorské práce prováděla specializovaná firma a vitráže dnes už zase zdobí okna kostela.

Oprava nejzničenější vitráže má zajímavý příběh. Příspěvek na ni totiž přišel z britských ostrovů. O rekonstrukci kostela se dozvěděli dva Angličané na veletrhu cestovního ruchu, kde se obec prezentovala.

Do Petrovic se přijeli podívat a výsledkem návštěvy byl finanční příspěvek ve výši dva tisíce liber (zhruba 60 tisíc korun). Pouze chtěli zaslat fotografii opraveného díla.

Letos obec ze svého investuje dva miliony

Podle starosty je pro obec s 800 obyvateli získat finance na tak rozsáhlé opravy velký problém. „Využíváme dotačních titulů, třeba na obnovu vitráží jsme získali dotace jak z kraje, tak i ministerstva pro místní rozvoj,“ podotýká Kutina.

Na věž, jejíž oprava je odhadnuta na 1,4 milionu a probíhá od loňského roku, přispěl kraj čtyřmi sty tisíci. „Na letošní rok jsme schválili z obecního rozpočtu na opravu kostela zhruba 2 miliony korun,“ poznamenává starosta.

Letos jsou v plánu opravy vnitřních omítek či dokončení rekonstrukce věže. Ta bude veřejnosti přístupná pouze částečně. I dříve na věž chodil jenom zvoník a správce a schodiště není uzpůsobené většímu počtu návštěvníků.

Dojde také na zakonzervování sloupů uvnitř kostela. Projekt na jejich opravu je připravený, konečný vzhled by měl korespondovat s prosklenou střechou.

Opravovat se bude i v dalších letech. „Když budu velký optimista a podívám se na to z dnešní perspektivy, možná za 8 až 10 let by oprava kostela mohla být u konce,“ přeje si Kutina.