„Je úžasné, že se dochovaly v téměř stoprocentním stavu. Po odstranění staletých pavučin a prachu tak můžeme vidět sebemenší detaily a velmi dobře čitelné nápisy. Prakticky nepotřebují větší restaurátorský zásah, jen očištění,“ nadšeně říká správce kláštera Petr Liebscher.
Čtveřice renesančních náhrobních kamenů je vytvořena z opuky a vsazena do stěny v jižní lodi kostela. Od roku 1682 byly schované za zpovědnicemi.
O potomcích rytířského rodu Fictumů, jimž náhrobky náležejí, se toho však příliš neví. To proto, že zemřeli v útlém věku. Nestihli se tak svými činy zapsat do historie.
„Náhrobní kameny jsou tak jednou z mála možností, jak doplnit naše poznatky o rodu, který byl s regionem spjatý od počátku 15. století do převratných událostí vyplývajících z bitvy na Bílé hoře roku 1620,“ podotýká kadaňský historik Lukáš Gavenda.
Předčasně zesnulí potomci Fictumů
Tři náhrobky zřejmě patří zemřelým dětem Buse Fictuma – Magdaleně starší (úmrtí 1559), Magdaleně mladší (1566) a jejich bratru Jiřímu (rovněž 1566). Na náhrobcích jsou vyobrazeni ve velmi mladém věku.
„Ovšem o jejich dožitém věku nebo o způsobu smrti nemáme žádné informace. Náhrobní nápisy uvádějí pouze data úmrtí zesnulých,“ upozorňuje Liebscher.
Čtvrtý náhrobek patří Jindřichovi (úmrtí 1552), který byl synem Bedřicha Fictuma a vnukem Bernardina Fictuma, jehož náhrobek byl odhalen pod jinou zpovědnicí již v 70. letech minulého století. Náhrobek Jindřicha zdobí jen rodový erb, není tak patrné, zda zemřel v dětském, či starším věku.
O existenci čtyř náhrobních kamenů měli odborníci povědomí už od roku 2011. V úzké mezeře mezi stěnou zpovědnic a zdí kostela si jich všiml historik Gavenda, nález poté potvrdil kamerový průzkum. Detaily ale zůstaly skryté až do dneška.
Nečekaný nález se ovšem ukrýval také pod zpovědnicemi, kde se nacházel další náhrobní kámen.
„Ten už ale není v tak dobrém stavu. Rozpoznáme jen to, že jde o postavu šlechtičny, u jejíž hlavy se nachází erb s orlicí a u nohou erb fictumovský. Může jít o Magdalenu z Kolovrat, manželku Bernarda Fictuma,“ odhaduje Liebscher.
Další náhrobky jsou pod lavicemi
Nález souboru náhrobků přitom určitě není poslední. Další se nacházejí ještě pod kostelními lavicemi.
„S jistotou víme, že jsou zde nejméně další tři, které částečně vyčnívají zpoza lavic, ale jejich reliéf je už značně ošlapán a texty nejsou tak čitelné. Očekáváme, že pod lavicemi bude jejich stav lepší,“ poznamenává Liebscher.
Šlechtický rod Fictumů byl německého původu a patřil k významným podporovatelům kadaňských františkánů. S klášterem je spjatý od počátku 15. století.
V kostele Zvěstování Páně a Čtrnácti svatých pomocníků se Fictumové nechali pohřbívat. Mělo by se tam nacházet 14 náhrobních kamenů, některé historické prameny jich ale podle Liebschera uvádějí až tři desítky. Po bitvě na Bílé hoře byli Fictumové nuceni opustit České království.
Kostel, jehož vlastníkem je litoměřické biskupství, čeká v následujících třech letech rozsáhlá oprava. Do projektu za více než 50 milionů korun je zahrnuto nejen dokončení zrestaurování maleb, které započalo již v 90. letech, ale i kompletní obnova mobiliáře, který je v havarijním stavu.
Opravovat se dále budou také oltáře s malířskou a sochařskou výzdobou, kazatelny, lavice, šestice barokních zpovědnic či vitráže. Zrekonstruována bude i střecha kostela.
