„Vlhčené ubrousky jsou z valné většiny složené z nerozložitelných plastů. Část těchto pevných odpadů ulpí na dně vodního toku či na vegetaci, ale většina je odnášena dále po toku až do vodního díla Újezd. Tady se trvale ukládají do dnového sedimentu,“ popisuje tisková mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová.
Tyto ubrousky jsou zdrojem mikroplastů a nositelem nebezpečných a často odolných mikroorganismů. Do říční sítě se s nimi dostává také řada dalších chemikálií.
Špinavé zapáchající ubrousky jsou v úseku od jirkovské čističky odpadních vod k nedaleké vodní nádrži Újezd viditelné na první pohled. Voda, které je v Ohři po nedávném dešti hodně, také nepříjemně zapáchá po fekáliích.
 |
„Přijďte sem za pár dní, až voda klesne, uvidíte ještě větší naplavený hnus. Nejhorší je to u ústí do nádrže, kde je toho opravdu hodně,“ říká redaktorce MF DNES jeden z místních rybářů, který tu chytá malé nástražné rybky na pozdější chytání dravců. Paradoxně se tu i přes znečištění menším druhům ryb daří.
Vlhčené ubrousky přitom nemají v kanalizaci co dělat. Lidé by nejen je, ale ani další jednorázové toaletní potřeby či třeba zbytky potravin neměli vyhazovat do záchodů. V čističkách odpadních vod totiž ulpívají na čerpadlech a mohou je poškodit.
Čistička nezvládá přívalové deště
Ke kontaminaci toku pod Jirkovem přispívá podle Povodí Ohře klimatická změna, kdy období sucha střídají silné přívalové srážky. Velké množství vody není zdejší čistička odpadních vod schopná pojmout.
Aby nedošlo k jejímu vyplavení a poškození technologií, je voda z jednotné kanalizace, která odvádí dešťovou vodu i odpadní vody z domácností a podniků, v takzvaných odlehčovacích komorách odkloněna. Dešťová voda namixovaná se splašky pak teče přímo do řeky, aniž by prošla čističkou.
„Tímto způsobem dochází k silné kontaminaci toků splaškovými i průmyslovými odpadními vodami či proplachem kanalizace, která obsahuje zahnilý kanalizační sediment,“ upozorňuje Zikešová.
Povodí Ohře podle Zikešové hledá s provozovatelem čističky technologická řešení, která by znečištění měla zabránit a která by také snížila množství fosforu, jež pochází z fekálií. Kdy budou opatření realizována, není v tuto chvíli jasné. Mario Böhme, mluvčí Severočeské vodárenské společnosti, která čističku provozuje, pak zdůrazňuje, že čistička odpadních vod nemá žádné provozní problémy, které by měly vliv na kvalitu vody v toku.
Mrtvá řeka
Řeka Bílina pramení v Krušných horách, horní tok je zdrojem pitné vody. Dál však protéká oblastí povrchové těžby uhlí, průmyslovými oblastmi a většími městy a voda je víc znečištěná fekáliemi, těžkými kovy a dalšími chemickými látkami.
Za minulého režimu šlo prakticky o mrtvou řeku. Nejvíce kontaminované sedimenty ve vybraných lokalitách byly v minulých letech už odtěženy, ale řada toxických látek tady stále zůstává. Oživit řeku se snaží rybáři, kteří do některých míst vysazují ryby.
V krajském městě se řeka vlévá do Labe. „Bílina, jako levostranný přítok Labe, vždy patřila k nejvíce znečištěným vodám na našem území. Ale nyní je její stav výrazně lepší, i když její sedimenty jsou stále ještě zatíženy řadou chemických látek,“ popisuje Petr Náhlovský z Povodí Labe.
Loni část řeky Bíliny pokryla bílá pěna. Odkud se chemická látka do toku dostala, se nepodařilo zjistit. V roce 2021 pak v řece Bílině v okolí stejnojmenného města uhynuly kvůli náhlému znečištění stovky ryb.
Řeka Bílina, kterou těžba uhlí zahnala do trubek, dostala nové koryto:
