„Nejhorší možný případ je nechat děti doma napospas sociálním sítím a hrám. Pokud se teď vzdají režimu, o to větší budou mít problém, až se budou vracet do školy,“ říká k době, která se sice tváří jako prázdniny, ale má k nim ve skutečnosti hodně daleko, ústecká psycholožka Alena Marie Berková.
Situace kolem uzavření škol nastala tak rychle, že jen málokdo se ještě i teď dokáže s nastalou situací srovnat. Co s tím, a zejména v případě dětí?
Problém je v tom, když dětem není šikovně vysvětleno, co se v tuto chvíli děje. Je to i z toho důvodu, že otázka uzavření škol se týkala jednoho dopoledne. Děti tak nikdo na novou situaci ani připravit nemohl. Ty jsou momentálně, stejně jako jejich rodiče, vrženy do stavu, se kterým se musejí nějak poprat. Je to však nová situace i pro psychology, protože nikdo z nás něco podobného zatím nezažil.
Jak vysvětlit dětem záplavu informací kolem koronaviru, které nejen na ně teď dopadají ze všech stran? Mnohé momentálnímu dění nerozumí – a je to i kvůli tomu, že ani rodiče často nevědí, jak s nimi o tom mluvit.
Na prvním místě je důležité, aby si to srovnali sami v sobě dospělí. Každý má určité obavy a zároveň všichni máme na momentální dění nějaký názor. Je nutné najít si čas dětem situaci vysvětlit. Často pomůže, když si s nimi rodiče sednou a proberou v klidu, co se děje, čeho se mohou bát a čeho nikoli. Pokud ani rodič nezná nějakou odpověď, tak si ji může společně s dětmi vyhledat. Když děti ucítí podporu od dospělých, budou to také zvládat lépe a nebudou si v hlavě vytvářet nebezpečné smyšlené fantazie. Zásadní je projevit dětem i vlastní emoce a třeba i přiznat, že i já osobně mám ze současné situace obavy.
Alena Marie Berková
|
Pokud přiznám, že se bojím i já, nebude se pak bát dítě ještě víc?
Obecně platí, že pokud je dítě úzkostnější a vyjukané ze všeho i normálně, je nutné komunikaci přizpůsobit. Důležité ale je říct vše na rovinu a být k dětem upřímní. V tomto směru bych nic nezatajovala. Už jen z toho hlediska, že informace jsou dostupné téměř kdekoli. Po sociálních sítích navíc kromě faktických informací běhá i spousta hoaxů (podvodné či manipulativní zprávy – pozn. red.) a dezinformací, k nimž mají díky snadnému přístupu k internetu děti také přístup. Ty ale přitom tyto zprávy neumějí většinou rozlišit a mohou si je zkreslovat.
Co to může dětem způsobit?
Může to v nich vyvolat strachy a úzkost. Už jsem se setkala s tím, že děti mají strach o své rodinné příslušníky, protože slyší, že na nemoc umírá spousta lidí. Děti prožívají i karantény, kdy nemohou být v kontaktu se svými přáteli. Projevy úzkosti ze současné situace jsem zaznamenala jak u dětí, které mají posunutý práh zvládání změn a jsou úzkostnější i jindy, tak i u těch, do nichž bych to ještě před časem neřekla.
Jak tedy postupovat?
Hlavně dítě nepodporovat v panice. Říct vše realisticky, uchopit to jako materiál pro společnou domácí tvorbu. Zeptat se ho, jak situaci vnímá. Požádat dítě, ať zkusí svůj strach nakreslit, jak asi vypadá, a zkusit s ním pracovat i v tomto ohledu. Vnímat jeho emoci, ale neposilovat ji. Průšvih je, když maminka nebo tatínek přijde domů a všechno ze sebe vysype mezi dveřmi. Například mimoděk prohodí, co teď budeme jíst, jak to teď bude finančně. To jsou témata, od nichž si dospělí dokážou udělat určitý odstup, ale děti ne, neumí nad tím uvažovat racionálně. Pro úzkostné děti to může být problém. Děti panikaří, protože jednají na základě emocí rodičů.
Jak školou povinným dětem vysvětlit, že ačkoli se situace může na první pohled tvářit jako prázdniny a dlouhodobé volno, skutečnost je zcela odlišná?
Situace nastala tak rychle, že nikdo z rodičů nemohl zareagovat hned. Je to situace, se kterou se vyrovnáváme všichni. Opatření se navíc mění každý den, takže se musíme neustále přizpůsobovat. Důležité je nastavit režim. Je potřeba dětem důkladně vysvětlit, že to nejsou prázdniny, že se jedná o nenadálou situaci, které se musíme přizpůsobit. V domácí výchově lze hledat ale i pozitiva.
Ta mohou být v čem?
Domácí výchova může být výhodná například pro děti, které mají problémy v kolektivu nebo trpí nadměrným stresem ze zkoušek. Nebo obecně nezvládají školní prostředí. Pro tyto děti je potřeba současný stav využít jako motivaci.
Jak tedy při domácí výuce všeobecně postupovat?
Je třeba si rozvrhnout pravidelný denní režim. Určit, kdy a kolik času mají děti věnovat škole, stanovit si přestávky. Samozřejmě si lze v týdnu občas dopřát i volnější chvilku. Pro malé děti, s nimiž museli rodiče zůstat doma, jsou vhodné metody učení hrou. Je to i šikovná forma pro využití volného času. Nejhorší možný případ je nechat děti doma napospas sociálním sítím a hrám a volnému režimu. Pokud se teď děti vzdají režimu, o to větší budou mít problém, až se budou vracet do školy. Přesto si myslím, že to po otevření škol pocítíme všichni, jak školní psychologové, tak rodiče a kantoři. Všichni si budou opět těžko zvykat.
Dnešní situace je nová a náročná i pro rodiče. Někteří si museli vzít volno a přicházejí tak o peníze, další sice mohou pracovat z domova, ale přítomnost dětí je může zase rušit…
To je pravda, hlavně u rodin, které nebyly zvyklé trávit tolik času pohromadě. Je nutné si vytvořit prostor i sám pro sebe a dbát i na duševní hygienu. Aby si všichni udrželi zdravou mysl, musí si každý uzurpovat i trochu času a místa jen pro sebe. Současná situace však může i posílit vzájemné vztahy v rodině a zlepšit komunikaci, na niž dosud nebyl čas.
Mnoho rodičů, hlavně u starších dětí, ani netuší, co jejich ratolesti ve škole právě probírají.
Spousta kroků a úkolů leží i na učitelích, kteří zadávají dětem úkoly elektronicky. Je potřeba, aby ani učitelé nepodlehli stavu, že i oni mají volno. Pokud by nefungovalo spojení učitel–žák, tak je potřeba, aby rodiče sami své děti podpořili. Například výuku přírodopisu a zeměpisu je možné spojit se společnou procházkou do přírody.
Učitelkou, kuchařkou a pracovnicí. Jak nezešílet v karanténě s dětmi |
A co obecně poradíte rodičům, jak z toho všeho teď nezešílet, udržet si dobrou náladu a vzájemně mezi sebou i s dětmi doma vycházet?
Velkou výhodu vnímám právě v nastavení režimu. Jakmile funguje nějaký režim, který bude dodržovat celá rodina, je to jednodušší. Je potřeba efektivně vyplnit čas. Známe to všichni. Jakmile má člověk režim a víme, co dělat, je to pro nás přirozenější, než když najednou získáme spoustu volného času. Tehdy vyvstávají strachy a úzkosti, které dopadají na člověka víc a víc, protože máme čas přemýšlet o věcech, na které bychom dřív ani nepomysleli. Východiskem je tedy zachovat si režim i v rámci současných nařízení. Situaci využít k věcem, na které jsme neměli dřív prostor. Nevyřeší to samozřejmě otázku financí, zda dostanu výplatu, nebo ne, ale berme to jako možnost k podpoření rodinných vztahů a ke sdílení společných radostí i starostí.
VIDEO: Do normálního stavu se stát ještě dlouho nevrátí, říká epidemiolog Prymula:
