Sledujeme i družice, aby se nesrazily, říká šéf vylepšené hvězdárny

  11:17aktualizováno  11:17
Nedávno byla po kompletní přestavbě znovu otevřena hvězdárna v Teplicích. Její ředitel Zdeněk Moravec přibližuje, co vše se tu vylepšilo, kam až odtud lze dohlédnout, na čem všem se tu pracuje i co zajímavého se odehraje na obloze příští rok.

Ředitel teplické hvězdárny Zdeněk Moravec | foto: Pavel Přibyl, MF DNES

Hvězdárna na Písečném vrchu už zase láká zástupy návštěvníků. Observatoř prošla rekonstrukcí za 25 milionů korun. V budově nechybí špičkové zázemí včetně nejmodernější techniky, kinosálu, vyhlídkové terasy nebo třeba interaktivních displejů, s jejichž pomocí se zájemci dozvědí řadu zajímavostí.

„Naši návštěvníci se obecně dělí na dvě skupiny. Jedni jsou hrozně nadšení, co vše lze našimi dalekohledy spatřit, a druzí naopak zklamaní z toho, že neviděli přesně to, co je na fotografiích. Těch spokojených je ale naštěstí mnohem více,“ říká s úsměvem ředitel hvězdárny Zdeněk Moravec.

Co konkrétně se tu po rekonstrukci změnilo?
Prakticky všechno. Z původní hvězdárny tu vlastně zbyly jen dvě kopule a vše mezi nimi bylo srovnáno se zemí a vystavěno znovu. Teď tu máme nový kinosál a konečně i sociální zařízení. Předtím jsme měli jen jeden společný záchod. Máme větší prostory pro výstavky i nové interaktivní displeje. Celý prostor mezi kopulemi je nově průchozí, nechybějí kanceláře včetně zázemí pro nás, abychom tu mohli přespat po pozorování. Dobrá věc je také pochůzná střecha, na které se nachází vyhlídková terasa. Mohou zde probíhat větší akce pro 50 až 100 lidí, kteří by se jen do kopulí nevešli. Navíc tu máme upravený pozemek s malým amfiteátrem.

Jak náročné bylo po rekonstrukci a následném stěhování seřídit znovu všechny přístroje a dalekohledy?
Náročnější, než jsme si mysleli. Ještě nyní odstraňujeme některé závady a poruchy. Je potřeba si uvědomit, že spousta těch věcí nebyla rok a čtvrt v provozu. Máme třeba problémy s otáčivostí jedné kopule, vypadávají nám pojistky při otáčení a nevíme, čím je to způsobené. Nebo máme kameru, která předtím fungovala, a nyní na ní pozorujeme rušení, které tam předtím nebylo. Vesměs všechno je tady řízené přes počítač, o to je to složitější.

Fotogalerie

Prozradíte, jak konkrétně fungují vaše dalekohledy? Nakolik dokážou přiblížit objekty z vesmíru?
Při pozorováních pro veřejnost používáme několik dalekohledů a každý má jiné zvětšení. Čím silnější je na konci čočka použitá jako okulár, tím většího zvětšení dosáhneme. Často je ale naopak problém s tím, že větší dalekohledy dosáhnou až moc velkého zvětšení. Když totiž není klidná atmosféra a použijeme moc velké zvětšení, tak je obraz neklidný. Všechny rušivé vlny v atmosféře a všechno chvění se zvětší také a obraz hvězd či planet je pak rozklepaný. Někdy se zkrátka nevyplatí používat až moc velké zvětšení. Důležitějším parametrem je spíše průměr objektivu, který vám říká, kolik světla získáte navíc proti tomu, kolik získáte okem.

Dobře. Ale kam až jsou vaše dalekohledy schopné dohlédnout?
V podstatě by se dalo dohlédnout téměř až na kraj pozorovatelného vesmíru, pokud tam bude dostatečně silný světelný zdroj. Samostatné hvězdy bychom v takové vzdálenosti určitě neviděli, pokud ale vezmeme nějakou hodně jasnou galaxii, která je složená z miliard hvězd, potom tento jasný objekt vidíme bez problémů. Ještě mnohem dál se můžeme dostat s detekční technikou, která má tu výhodu, že zatímco oko musí na světelné podněty reagovat okamžitě, detektory mohou světlo ukládat delší dobu. Když uděláte expozici 10 nebo 20 minut, ale můžete exponovat i hodiny, uvidíte i ty nejvzdálenější objekty ve vesmíru.

V čem se liší vaše dalekohledy od těch, kterými sledují oblohu poloamatéři?
Dnes je v tomto ohledu situace mnohem lepší než před 30 nebo 40 lety. Nabídka dalekohledů na trhu je poměrně široká. Lidé mají většinou triedry, kterými se dá pozorovat obloha, Měsíc, hvězdokupy, komety a podobně. Jsou ale i amatérští astronomové, kteří mají podobné vybavení, jaké máme my. Obecně se dá říci, že čím více za dalekohled zaplatíte, tím má lepší obraz, lepší zvětšení a vidíte s ním víc.

Součástí hvězdárny v Teplicích je i planetárium, kde pořádáte akce pro veřejnost. Co si návštěvníci mohou užít tam?
Planetárium funguje od roku 1995 a pořady probíhají v nezměněné podobě po celou dobu. Máme otevřeno hlavně pro školy, celý týden od pondělí do pátku. Ve středu a v neděli navíc děláme pořady pro veřejnost. Promítá se při nich umělá obloha, což je vynikající v tom, že nezáleží na počasí a nevadí nám světelné znečištění jako při pozorování na hvězdárně. Tam sice lidé vidí skutečnou oblohu, ale jsou závislí na počasí a musejí přijít až po setmění, což je trochu dobrodružné, protože kolem hvězdárny nemáme kvůli pozorování osvětlení.

Kromě akcí pro veřejnost a astronomických kroužků se věnujete i odborné činnosti. Co konkrétně zkoumáte?
Před dvěma lety jsme zahájili spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Ta má velký zájem na tom, aby ve vesmíru nedocházelo ke kolizím družic. Ty se pohybují na určitých oblíbených drahách, kde jich je hodně, a proto je třeba provoz ve vesmíru nějakým způsobem sledovat a řídit. I když se zdá, že prostoru je tam hodně, ke kolizím dochází. Občas se nějaká funkční družice střetne třeba s úlomkem jiné, vysloužilé družice. My je sledujeme, snímkujeme, určujeme jejich polohy a v ESA jsou pak schopní spočítat jejich dráhy. Pokud jsou dvě tělíska na kolizní dráze, tak ta funkční družice udělá úhybný manévr, aby nedošlo ke srážce. Zatím je ale vše ve fázi testování.

Zachytili jste přímo i nějakou kolizi?
Zatím ne. Ale občas je vidět nějaký úlomek družice, který klesá do atmosféry, kde shoří. Stává se i to, že něco dopadne na zem, ale většinou jsou velké družice naváděny při pádu řízeně, zpravidla nad Tichý oceán, kde je nejvíce místa a nikoho to tam nepoškodí. Nad Evropou se podobné věci záměrně nedělají, to by musel být pád družice, která již není pod kontrolou. Nic takového jsme ale u nás zatím nepozorovali.

Můžete prozradit, jaké neobyčejné jevy nás čekají v roce 2019?
Například dvě zatmění Měsíce. První nás čeká už 22. ledna ráno, ještě před východem Slunce. Zatmění bude vidět v celé fázi a Měsíc při něm bude zapadat. Bude při zemi a větší, někdo tomu říká superúplněk, ale já tento výraz nemám rád. Druhé zatmění Měsíce, tentokrát částečné, proběhne v noci z 16. na 17. července. Pak nás čeká ještě jeden zajímavý úkaz, 11. listopadu bude přecházet planeta Merkur přes Slunce. Bude vidět jako černá tečka na slunečním disku. Nebude to samozřejmě vidět pouhým okem, ale pokud vyjde počasí, s našimi dalekohledy by to mělo být velmi dobře viditelné. Začátek úkazu bude ve 13:30 hodin a Slunce zapadá před půl pátou, takže budeme moci pozorovat zhruba polovinu úkazu. Druhá polovina už proběhne pod obzorem.

Autor:

Nejčtenější

Za brutální vraždu kvůli opravě auta dostali mladíci 22 a 23 let

Obžalovaní z vraždy (zleva Tomáš Pavlis a Adam Kužel) před vynesením rozsudku

Ústecký krajský soud vynesl rozsudek nad dvojicí mladíků za brutální vraždu jejich vrstevníka loni v lednu u Bitozevsi...

Školáka při nehodě zachránilo, že se v autobusu připoutal, ocenila policie

Autobus částečně přepadl na bok do potoka a zůstal zaklíněný o strom. (9. ledna...

Policie vyzdvihla zodpovědnost školáka, který cestoval v autobusu, jenž ve středu havaroval na Ústecku. Chlapec byl ve...

Husté sněžení a vítr v Česku. Bez elektřiny je přes šest tisíc odběratelů

Současný obrázek typický pro sněhem zapadlé krušnohorské obce

Sněžení a silný vítr nadále komplikuje život v Česku. Podle ČEZ je nyní bez proudu přes šest tisíc odběratelů, E.ON...

Na Ústecku uhořel třináctiletý chlapec, další je vážně popálený

Při požáru chatky v Habrovanech na Ústecku (12. ledna 2018)

Při požáru chatky v Habrovanech na Ústecku uhořel v noci na sobotu třináctiletý chlapec. Další, patnáctiletý hoch, má...

Paneláky mohou sloužit ještě sto let, říká jejich někdejší vývojář

Na ústeckých sídlištích Severní Terasa, Stříbrníky (na snímku) a Dobětice stojí...

V panelácích žije v Ústeckém kraji 41 procent lidí. Životnost těchto domů se kdysi odhadovala na čtyřicet let....

Další z rubriky

Ústecký kraj nakoupil nové autobusy. Jsou předražené, tvrdí opozice

Nové autobusy Dopravního podniku Českých Budějovic.

Za více než miliardu korun pořídil Dopravní společnost Ústeckého kraje celkem 161 linkových autobusů. Kraj si na ně...

Tříkrálová sbírka táhne. Aby lidé přispěli, berou si kvůli ní dovolenou

Mezi lidmi se na Ústecku letos vybralo 101 tisíc korun, což je o několik...

Ještě není úplně sečteno, kolik se v letošním roce podařilo na severu Čech vykoledovat dobrovolníkům v přestrojení za...

Soud zrušil další „protivysedávací“ vyhlášku, města se cítí bezbranná

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...

Ústavní soud vyškrtl z vyhlášky Postoloprt na Lounsku zákaz sezení mimo lavičky. Vyhověl tak návrhu ministerstva vnitra...

Najdete na iDNES.cz