Trocha faktů na úvod. Lithium se používá v různých typech baterií a čeká se mnohonásobný nárůst poptávky. Cínovec je nejbohatší ložisko lithia v Evropě. Odhaduje se, že jsou tu asi tři procenta světových zásob, neboli podle zpráv firem EMH a ČEZ, které spoluvlastní průzkumnou a těžařskou firmu Geomet, je zde přesněji potvrzeno 4,52 milionu tun. Zásoby tak mají hodnotu blížící se 7 bilionům korun. Objevují se však i vyšší čísla. Zvažovaná délka těžby pod Cínovcem je podle Geometu 26 let, těžba by tu mohla po řadě povolovacích procesů začít v roce 2028. Hodnota vytěženého lithia by se měla ročně pohybovat mezi 10 a 11 miliardami korun. Chemický proces, jak z cinvalditu lithium získat, je už prý z velké části zvládnut.
Teď co je s otazníkem. Celá těžba a drcení vytěženého „pokladu“ by měly probíhat pod zemí v kopci pod Cínovcem na katastru Dubí. Pak by se měla surovina dostat pásovým dopravníkem k povrchu, kde bude nějaké další přepravní zařízení až do zpracovatelského závodu u Újezdečku a Košťan. Právě tato nejasná přeprava vyvolává strach a odpor. Osm kilometrů dlouhý pásový dopravník ve výšce 30 metrů nad krajinou s lesy, obytnými domy a podniky? Anebo lanovka s gondolami podobná těm, které známe z lyžařských alpských středisek? Nebo něco jiného, jak naznačoval premiér, když se na místo budoucího závodu přijel podívat? A bude opravdu zpracovatelský závod u zmíněného Újezdečku? A proč tady, když vedle bydlí lidé a obec má státní dotaci na stavbu rodinných domů za plotem závodu.
Radnice v místě také vidí jako ohromný problém přísun dělníků. Opět padají různá čísla, nejblíž ovšem asi bude odhad, že na těžbu a zpracování budou potřeba dva tisíce lidí. Kdo a odkud přijde? Zcela jistě se všichni nepřesunou z Mostecka, kde je pomalu utlumována těžba hnědého uhlí. Kde a jak bude tato masa lidí bydlet? Jak bude do podhůří dopravována? A to pomíjíme, že sem s horníky mohou přijít i rodiny. A jisté je, že tu nebudou pracovat jen lidé z Česka.
Zcela zásadní pak je proměna krajiny a kvality života v ní. Těžit se má v místech, kde se sice v minulosti získávaly a zpracovávaly různé nerosty, ale v míře nesrovnatelné s těžbou lithia. Krušnohorská krajina je tu dnes čistá, masivně využívaná pro rekreaci a sport. Jedná se o vzniku CHKO, kousek od Cínovce je hornická krajina zapsaná do UNESCO. Do toho „střelí“ investor těžbu a zpracování lithia? Co hluk, prach a světelný smog? Kdo nemá za domem lom, neví, o co jde. Na řadě míst v Teplicích je pořád slyšet činnost dolů za Bílinou a na Mostecku, a to je několik desítek kilometrů.
Chce-li stát, potažmo jím spoluvlastněná těžařská firma, v klidu začít pracovat, musí tohle a další objasnit. A pokud to udělá, musí hlavně vymyslet výrazně nadstandardní systém kompenzací. Teplicko, ale hlavně Dubí a obce Košťany a Újezdeček musí doslova „zaházet“ penězi. Velkorysé peníze musí vláda a těžaři určit nejen pro majitele domů blízko těžby, kteří se jich třeba budou chtít zbavit, ale s trochou nadsázky tu musí zařídit vyhřívané chodníky, „pivo zadarmo a fotbal každej den“ pro všechny. Nemyslím, že by tu bylo území se zvláštním režimem, ale musí tu být státem zaplacené podmínky vyvažující těžbu za domy. Část peněz za lithium tu musí zůstat a místní to musí rychle poznat!
Anebo se těžaři mohou chystat na soudy, podobně jako se na ně už chystají mnozí místní, kteří těžbu (zatím) nechtějí. A o stanoveném datu těžby na rok 2028 si pak vláda může nechat jen zdát.
Už nejsme v totalitě, kdy přijela černá auta, vystoupili papaláši a řekli: „Tady se bude těžit a, lidé, vypadněte, nebo vás zavřeme.“
