„Sáňkařský sport je sice malý, ale má u nás dlouholetou tradici a vnímáme, že areál má potenciál. Je to skrytý poklad,“ uvedl místostarosta Petr Hybner z hnutí PRO Zdraví.
Klášterecká závodní sáňkařská betonová dráha je jednou ze dvou v České republice. Druhá se nachází ve Smržovce na Liberecku. Kláštereckou dráhu však užívají sportovci jen mimo zimu, tedy od jara do podzimu, jezdí se tady na kolečkových saních.
 |
Rozvoj areálu donedávna komplikovaly složité majetkové vztahy, kdy pozemky mělo několik vlastníků. Město je postupně odkoupilo. V závěru loňského roku získalo spodní část sáňkařské dráhy za sto tisíc korun.
Podle Hybnera město vynaložilo do získání všech pozemků kolem půl milionu. „Nyní je areál v majetku města a spravovat jej bude naše městská sportovní organizace. Otevírají se nám tak možnosti na vylepšení areálu,“ doplnil Hybner.
Hlavním problémem je aktuálně absence infrastruktury. „Nemáme tam elektřinu ani vodu. Na závody jsme museli řešit cisternu a centrálu,“ popsal předseda klubu Podkrušnohorští sáňkaři František Šíma.
O tom, že se areál nadechuje k novému životu, svědčí i to, že se zde loni v létě uskutečnil historicky první mezinárodní závod na kolečkových saních. Účastnili se ho čeští i němečtí sáňkaři.
Město plánuje budovat kabiny s toaletami či zajišťovat pravidelnou obnovu zabezpečovacích prvků na dráze, které ničili vandalové. Výrazná investice do samotného betonového koryta není podle místostarosty nutná, část, na které se trénuje, je v dobrém stavu.
Klubu se uvolní ruce
Díky tomu, že město přebírá péči o dráhu, se klubu uvolní ruce. „Peníze, které jsme dříve museli dávat do základní správy, budeme moci investovat do vybavení a výjezdů na závody,“ řekl Šíma. Klub spolupracuje s několika německými týmy. Zatímco Němci jezdí do Klášterce trénovat v létě na kolečkových saních, čeští závodníci využívají tamní ledové dráhy.
Město neplánuje z dráhy dělat ledové koryto. „Vzhledem ke klimatickým podmínkám a nákladům na tvorbu umělého ledu zůstane dráha letní. To nám ale dává turistickou výhodu a potenciál pro širokou veřejnost,“ zmínil Hybner.
Klášterecký oddíl bobů a saní vznikl na konci září roku 1957. Nejdříve se jezdilo na přírodní dráze, v 70. letech pak vznikla dráha betonová. Je dlouhá 1 007 metrů, má osm zatáček a dvě delší rovinky. Dříve se na ní jezdilo i v zimě, protože byly příznivější klimatické podmínky i lepší technické zázemí včetně rozvodů vody.
Podle Šímy je klášterecká dráha specifická tím, že je velmi prudká, a tedy i rychlá. Na této sáňkařské dráze „vyrostla“ řada úspěšných sportovců včetně olympioniků, jako jsou například Lubošové Jírové starší i mladší, Markéta Jeriová, Michal Lejsek a další.
