Co pro vás tato cena znamená?
Velmi si této ceny vážím. Je to pro mě podpora a další impulz, že to, co dělám, má smysl.
Poté, co jste pomáhal obyvatelům dvou rušených ubytoven, jste čelil řadě nenávistných komentářů a útoků například na sociálních sítích. Jak je vnímáte?
Ono není jednoduché to zlo vnímat jinak než negativně. V první chvíli má člověk strach spíše o svou rodinu, která je pro mě to nejdůležitější. Proto jsem přestal s těmito lidmi diskutovat na sociální síti a zvedat neznámá telefonní čísla. Tito lidé mi hlavně vyčítali, že lidé z ubytoven dostávají městské byty, ale opak byl pravdou, ani jeden městský byt nebyl v této krizi volný.
Video z jedné ze dvou končících ústeckých ubytoven (červen 2018):
25. května 2018 |
Romové z ubytoven našli prozatimní azyl v tělocvičně (červenec 2018):
13. července 2018 |
Dlouhá léta jste působil jako místostarosta ústeckého centrálního obvodu, nyní jste v opozici. Můžete zhodnotit, zda a jak pokračuje současné vedení radnice v práci s romskou komunitou v obvodu?
Na tuto otázku je jednoduchá odpověď – nijak.
Ústecké vedení říká, že chce každý rok kupovat byty, do kterých půjdou primárně sociálně slabí. Je to podle vás dobrá cesta?
Ano, toto je rozhodně dobrá cesta, ale ze strany magistrátu mám velké obavy v její realizaci, protože se domnívám, že už včera bylo pozdě. Město tvrdí, že je v přebytku, ale do dnešního dne nebylo schopno pořídit jeden jediný byt pro sociálně slabé. Myslím také například bytové domy, které jsou ve vlastnictví města, jsou neopraveny a nevyužity dlouhá léta.
Dlouhodobě se věnujete romské komunitě v Ústí. Jak je potřeba s ní podle vás pracovat? Je cestou například vyzdvihování „vzorů“ ze samotné komunity jako vysokoškoláků, mediálně známých osobností, podnikatelů, kteří mohou být pro Romy vzorem?
Především je potřeba pracovat přímo s tou komunitou v jejich prostředí s přímým podílem na rozhodování. Je třeba vybrat z těchto lidí ty, kteří chtějí bez vlastního prospěchu pracovat pro danou lokalitu a lidi. Největším problémem je právě ztráta hodnot, kterými dříve byli starší lidé a křesťanství. Nahradili je mladí floutkové, závist a pocit méněcennosti. Imaginární vzory nemají v této lokalitě žádný význam.
Není trochu vina i na straně romské komunity, že ji majorita vnímá negativně? Argumentuje třeba tím, že na ústeckém Mírovém náměstí můžete během dopoledne často vidět romské děti, které by měly být ve škole, dospělí pobírají sociální dávky, nepracují...
Vnímání majority je dáno především postojem politiků, kteří když už nevědí kudy kam, vyzdvihnou romský „problém“. Rétorika některých politiků začíná být za hranou, ale zároveň normou, která nejenže nic neřeší, ale ještě více rozděluje a zvyšuje nenávist mezi oběma skupinami. Sociální dávky nejsou otázkou jen romské menšiny.
Jak chcete dál pomáhat Romům?
Především chci zdůraznit, že pomáhám všem chudým lidem a je mi jedno, jakou mají barvu kůže. Dál chci pomáhat jak v Předlicích, tak v celém městě, na co budu stačit. Jelikož jsem jen řadový zastupitel, jdu cestou pobídky, výzev a příkladu.
