Rajčata od elektrárny jsou hit. Nahlédněte do obřích skleníků s odpadním teplem

Poptávka po rajčatech vypěstovaných ve sklenících vytápěných odpadním teplem z hnědouhelné elektrárny v Tušimicích na Chomutovsku je velká. Společnost Agro Kadaň má díky tomu zajištěný odbyt na rok dopředu. Místo budování dalších skleníků ale firma v současnosti řeší náhradní zdroj tepla. Není totiž jasné, kdy společnost ČEZ elektrárnu odstaví.

Firma vznikla na brownfieldu po elektrárně Tušimice I v roce 2019. Počítačově řízené skleníky, v nichž je stálé mikroklima, patří mezi největší v Česku. Ročně firma dodá na trh kolem 15 milionů kusů okurek a asi pět tisíc tun rajčat.

Rozdíl mezi lokálně vypěstovanou a dovezenou zeleninou je velký. „Rajčata u nás sklizená jsou do 24 hodin u zákazníků na stole. Pokud se dováží z Maroka nebo Španělska, jsou deset dnů na cestě, trhají se zelená a nikdy nedozrají, pouze zčervenají,“ vysvětlil Lukáš Rázl, jednatel společnosti Agro Kadaň, která získala ocenění Inovační firma Ústeckého kraje.

Ve sklenících, kam lze vstoupit pouze v ochranném obleku, létají tisíce čmeláků. Pěstitelé nepoužívají žádné pesticidy a chemikálie, přesto jsou rostliny mohutné. „Žijí z fotosyntézy, CO₂ rozkládají na uhlík a kyslík a díky tomu rostou. Berou si ho z atmosféry, ale potřebují toho CO₂ mnohem více. Z energetického centra, které vybudujeme, využijeme veškerý CO₂, který vznikne. Nebude tak ‚zlý skleníkový plyn‘ zatěžovat okolí,“ uvedl Rázl.

Stavět skleníky u elektrárny se přímo nabízí, říká úspěšný pěstitel rajčat

Nový zdroj tepla bude plynový, náklady jsou podle jednatele zemědělské firmy ve stovkách milionů korun. „Chtěli bychom, aby v provozu byl v příštím roce. Dohodu máme takovou, že dokud to půjde, bude využívat odpadní teplo z elektrárny,“ řekl.

Ocenění v kategorii malých a středních podniků získalo Agro Kadaň za unikátní biotechnologii šetrného pěstování bez pěstební chemie, založenou na biologické ochraně a využití podhoubí, která přirozeně posilují imunitu i výnos rostlin. Rajčata se pěstují celoročně, a to od velkých až po nejmenší druhy. „Každá odrůda má trochu jiné požadavky na klima, světelné spektrum, výživu. Rostlin je tu asi 170 tisíc, takže je to už taková laboratoř,“ uvedl Rázl.

Českých rajčat se vypěstuje v zimě méně, vytápění skleníků se nevyplatí

Přes využití nejmodernějších technologií se chod skleníků neobejde bez ruční práce. Firma zaměstnává 135 lidí, kteří opatrně sklízejí rajčata a okurky. Mezi benefity patří možnost využít výpěstky pro vlastní spotřebu. Pro zeleninu si někdy jezdí také okolní školy nebo domovy pro seniory, na trh se totiž například nesmí dostat okurka, která nevyroste rovně.

„Jsme hrdí čeští sedláci, kteří na historické Zahradě Čech, která nezahrnuje jen Litoměřicko, ale celé Poohří, pokračují v tradici s počítačem a různými biotechnologiemi na úrovni 21. století,“ dodal Rázl.