Františkáni přišli do Kadaně na žádost měšťanů v době Velikonoc v roce 1473. „Už jednadvacet let předtím, v dubnu 1452, proběhla mise sv. Jana Kapistrána, který s Kadaňskými uzavřel tzv. františkánskou konfraternitu, což bychom mohli přeložit jako spolubratrství. Každému obyvateli města nabídl členství v řádu v upravené formě, tedy aniž museli vstupovat do kláštera. Položil tak základ, aby o generaci později mohli františkáni přijít na toto poutní místo,“ připomněl historik kadaňského muzea Lukáš Gavenda.
Příchod františkánů měl i další kontext, koncem 15. století tento řád procházel vnitřní reformou a snažil se o rozšíření svých působišť.
Klášter vznikl na místě, kde již stála poutní kaple Čtrnácti sv. Pomocníků. „Františkáni si tady nejprve vybudovali provizorní příbytky a postupně z příspěvků kadaňských měšťanů budovali klášter,“ dodal Lukáš Gavenda s tím, že v té době zde byly vinice.
Klášterní kostel v Kadani se otevřel veřejnosti. Uvidí, co nikdo dřív |
Počátky vzniku kláštera, ale i jeho následující historii, připomene kadaňské muzeum, které sídlí právě v klášteře, v rámci výstavy nazvané Klášter a jeho pán. Vernisáž se uskuteční 15. dubna v 15:00 hodin. Týž den proběhne i koncert a tematické kostýmové prohlídky.
„Výstava navazuje na naši stálou expozici v klášteře. Chceme se tady speciálně zaměřit na souvislosti vzniku kláštera a nabídneme i některé novinky,“ upozornil Lukáš Gavenda.
Návštěvníci tak mimo jiné uvidí model náhrobku šlechtice a diplomata Jana Hasištejnského z Lobkovic, který stál v čele Kadaně a byl donátorem výstavby kláštera.
„V současné době není možné náhrobek, který je rozložen, spatřit ve stavu, v jakém jej kameník Ulrich Creutze zamýšlel. Pokusíme se také zrekonstruovat původní podobu kněžiště chrámu, která byla v 15. a 16. století jiná, než je tomu dnes. Představíme také některé archivní dokumenty, které přibližují nejstarší historii kláštera a jeho zakladatele,“ dodal Gavenda.
Sošky svatých vznikly díky fotkám, jejich návratem skončila oprava kláštera |
S Janem Hasištejnským je spojeno i další kulaté výročí. V roce 1493 se vydal na poutní cestu do Svaté země. Ze své půlroční cesty sepsal cestopis Putování ke Svatému hrobu. „Když se vrátil, byl zřejmě plný dojmů a klášter upravil tak, aby lépe vyhovoval nabídce stát se atraktivním poutním místem,“ zmínil Gavenda.
Řeholní život v Kadani ukončili komunisté v roce 1950. V roce 1953 byl uzavřen i klášterní kostel a budovy kláštera začaly sloužit nejprve archivu a pak chomutovskému muzeu. Po roce 1989 byl areál předám římskokatolické církvi.
Posledních více než 25 let má klášter v užívání město Kadaň, s výjimkou kostela, který slouží římskokatolické farnosti. Klášter byl postupně opravován, nedávno proběhlo restaurování nástěnných maleb v klášterním kostele.
