Žalobu na největší tuzemskou zdravotní pojišťovnu podal jirkovský ústav v roce 2017 kvůli podle něj nedostatečným úhradám za práci zdravotních sester za předchozí rok.
Tehdy vláda navýšila zdravotnickému personálu platy o několik procent, ale už nedošlo k odpovídajícímu navýšení úhrad od pojišťoven, a zvýšené personální náklady tak zatížily hospodaření poskytovatelů sociálních služeb.
Jirkovský ústav tak svým krokem upozornil na systémovou chybu. „Důvodem podání žaloby bylo povinné vysoké navýšení (platových) tarifů zdravotnického personálu, které se nepromítlo odpovídající částkou do hodnoty bodu a nelze na jeho pokrytí využít státní dotaci. Za péči je platbami pojišťoven uhrazeno asi 30 procent celkových nákladů,“ uvedla ředitelka zařízení Eva Šulcová.
Za rok 2016 zaplatila organizace na platech sester téměř 12 milionů korun, z toho přes 7 milionů připadalo na péči za klienty právě u VZP. Od ní ale přišlo jen 2,6 milionu.
„Při výpočtu úhrady VZP vycházela z příslušné právní úpravy a uhradila částku, jejíž výše byla vypočtena dle vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení. VZP realizovala úhrady v souladu se smlouvou a příslušnými předpisy, které stanoví, jakým způsobem při výpočtu výše úhrady postupovat,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Ústav se proti tomu ohradil a požadoval dalších 4,5 milionu. Poté, co pojišťovna odmítla doplatek uhradit, obrátil se na soud.
Organizace: Hrozilo, že se strhne lavina
Soudy na různých úrovních se případem zabývaly přes čtyři roky. Žalobu a následně i všechna odvolání soudci zamítli.
Spor definitivně ukončil Nejvyšší soud, když zamítl poslední dovolání jako nepřípustné. Neshledal, že by právní výklad soudů nižších instancí byl v rozporu s judikaturou Ústavního soudu.
„Rozhodnutí je třeba respektovat, bylo zcela jistě ovlivněno aktuální situací, kdy pojišťovny v důsledku covidové pandemie vydaly množství finančních prostředků, vyčerpaly většinu rezerv a je zřejmé, že pokud by byl přiznán doplatek naší organizaci, strhla by se lavina sporů, které by podalo mnoho jiných organizací, jimž VZP také nehradí péči v plné výši,“ okomentovala výsledek Šulcová.
„Chápu, že v současné době je třeba hledat systémové řešení, které do budoucna bude řešit poskytování zdravotnické péče v pobytových službách. Nepostradatelnost a nenahraditelnost péče v sociálních službách nám ukázala pandemie, která krutě zasáhla do života seniorů v pobytových službách. Bez přítomnosti sester na pracovištích by byl dopad pandemie ještě vyšší.“
Chybějící platby od pojišťovny jirkovský ústav vykrývá platbami ze strany zřizovatele, tedy města.
Zvýšení cen za ubytování
Nějaký čas po verdiktu, který se nyní objevil na úřední desce soudu, pak zvýšil ceny za ubytování u části pokojů o několik stokorun.
„Ani nyní jsme však nepřistoupili k paušálnímu navýšení na maximum u všech typů ubytovacích jednotek. Důvodem zvýšení úhrady za pobyt jsou zvyšující se ceny vstupů (energie, potraviny), které zaznamenávají všichni obyvatelé ve svých domácnostech,“ řekla Šulcová a odmítla, že by s tím souvisel prohraný spor. „K navýšení bychom stejně vzhledem ke zvyšujícím se cenám vstupů museli přistoupit.“
K nejvýraznějšímu navýšení, o 790 korun, došlo u dvoulůžkového pokoje, za nějž zaplatí klient včetně stravy nově 10 800 korun za měsíc (za pobyt 5 970 a za stravu 4 830 korun). Klientům, kteří mají nízký důchod, zůstane i nadále zákonem stanovených 15 procent z jejich příjmu.
Výše úhrad za sociální služby se řídí vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí, naposledy došlo k její změně v roce 2014. „Narůstající inflace se do úhrad v posledních letech nepromítla,“ podotkla Šulcová.
