„Já ani nevnímal, že Péťa bruslí nade mnou. Nevěděl jsem to,“ pousmál se Vencl, stejně jako ostatní dva freediveři. Když mu ve středu zavolali, neváhal a z Teplic dorazil na Miladu, jezero u Ústí nad Labem.
„Přemluvili mě, abych i já vlezl do vody. Péťa už předtím pod ledem plaval několikrát sem a tam mezi dvěma dírami, vzdálenými od sebe 20 metrů. On je dlouholetý otužilec.“
Zato Vencl, mistr republiky v potápění na jeden nádech z roku 2017, se do ledové vody poprvé bez neoprenu ponořil teprve loni v listopadu.
„A nadchlo mě to,“ svítí mu oči.
„Původně jsem si myslel, že to je kvůli tomu, aby člověk nemusel v zimě nosit dva svetry. Jenže to je ta poslední věc. Jak vlezeš do mrazivé vody, vyplaví se ti hormony štěstí. V extrémním množství! Když vylezeš, ne že by ses smál jako zkouřený, ale cítíš se strašně osvěženě a skvěle.“
Český reprezentant Vencl inspiroval i řadu kamarádů, kteří s ním chodí sekat díry na zamrzlou teplickou Barboru a noří se do nich.
„Jsou z toho nadšení. Na dvě tři minuty se v pohodě topí, přitom to jsou gaučáci, kteří sport pořádně nedělali. A teď se rozhodli otužovat. Ono to má plno zdravotních benefitů, zrychluje se regenerace, působí to na hubnutí, proti depresím, na bolesti zad,“ vypočítává Vencl.
Bezpečnost na první místě
Není to pro každého. Na prvním místě je bezpečnost. „Člověk by měl mít zkušenosti se studenou vodou a zadržováním dechu. A je dobré mít ponor zabezpečený na několika úrovních. Vzduch v ledové vodě ubývá rychleji. Neopren tu dobu zkracuje na půlku, bez něj bude úbytek ještě razantnější. Máš pár vteřin, abys našel díru,“ počítá Vencl.
„Skuteční otužilci vydrží přes 20 minut, já na Miladě hibernoval deset a byl jsem vyřízený.“
Aby plavání pod ledem neskončilo tragédií, je nutné dodržovat několik zásad. Hlavně nebýt sám a v orientaci si pomáhat lanem. „Musí fungovat náš buddy systém, jaký používáme ve freedivingu. A v nejhorším by Honza Kepič led proskákal, on je těžký,“ řehtal se Vencl.
I Kepič to bral s humorem: „Při tomhle tenčím ledu je fakt nejelegantnější cesta, že bych ho prostě rozdupal. David je postavou štika, Petr tuleň a já rypouš sloní.“
Že jeho fotka má takový ohlas, to Kepiče nepřekvapilo. „Lidi vždycky reagují na podobné ptákovinky, které nestojí skoro žádné úsilí a jsou instantní,“ chápe. „Zato když fotím podvodní faunu, což miluji, dlouho si mapuji terén a hodiny jsem ve střehu. Pak cvaknu krásné zvíře a má to maximálně stovky lajků.“
Petr Kapoun si ledovou vodu jezera Milada vyzkoušel už před dvěma lety. Tehdy na jediný nádech uplaval vzdálenost zhruba 20 metrů od jedné vysekané díry k druhé.
26. ledna 2017 |
