Jezeří nebude tuctovka. Zámek nad lomem má nového kastelána s velkými plány

Zámek Jezeří na Mostecku, známý svou dramatickou polohou na hraně obřího hnědouhelného lomu ČSA, má nového kastelána. Stal se jím Miroslav Přibyl, který zde působil už dřív například jako průvodce. Chystá řadu změn, které mají zlepšit komfort návštěvníků. Ovšem jeho vizí je uchovat na Jezeří autentičnost jeho pohnuté historie, nikoliv z něj udělat nablýskanou, „tuctovou“ památku.

„Jezeří by mělo být dokladem toho, čím si zámek prošel. Právě ta syrovost návštěvníky oslovuje, odvážejí si odsud silný zážitek,“ nastínil Přibyl.

Historii zámku a jeho fungování zná velmi dobře. Poprvé sem zavítal už jako školák v rámci školní exkurze. Na zámek to neměl daleko, pochází z Litvínova. Později sem zamířil v rámci civilní služby a už tady zůstal. Je to už 24 let.

Prošel si pozicemi průvodce i zástupce dlouholeté kastelánky Hany Krejčové, na jejíž práci, jak vylíčil, chce nyní navázat. Ani v nové roli se však nehodlá vzdát kontaktu s návštěvníky. „Vzhledem k tomu, že nás je na objektu málo, bude průvodcovská činnost a práce v pokladně nadále nedílnou součástí mého dne,“ uvedl.

Mezi výrazné plány nového kastelána patří přesun pokladny k hlavní bráně, kde vznikne moderní návštěvnické centrum. Uvolněné prostory v panském domě by pak měly sloužit jako kavárna a občerstvení. „Současný způsob prodeje občerstvení přes výdejní okénko není důstojný pro návštěvníky ani pro provozovatele,“ zmínil.

Velkým tématem nového kastelána je také zpřístupnění míst, kam se dnes příchozí nedostanou. „Návštěvníci často přijíždějí za kontrastem zámku a krajiny pod ním. Chci jim umožnit projít si zámek kolem dokola,“ plánuje Přibyl. „Nyní se dostanou na hlavní a vnitřní nádvoří. Mohou si projít zahradu, ale jižní a východní část jsou uzavřeny. Právě odsud je přitom daleko lepší výhled do krajiny pod zámkem,“ dodal. Aby však bylo možné tato místa zpřístupnit, bude nutné stabilizovat opěrné zdi.

Z historie zámku Jezeří

• Zámek byl postaven v 16. století na místě původního středověkého hradu. V roce 1623 ho získali Lobkowiczové.
• Objekt v 17. a 18. století několikrát vyhořel, byl však vždy znovu obnoven.
• Po podepsání mnichovské dohody byl majetek Lobkowiczů rozebrán a za 2. světové války byl na Jezeří zvláštní tábor pro prominentní osobnosti, převážně vysoké francouzské důstojníky.
• Po válce se objekt rodu na krátkou dobu vrátil, v roce 1948 byl však zabaven komunistickým režimem. Správu zámku si pak přehazovaly různé úřady a objekt zatím chátral.
• Kvůli prioritní těžbě uhlí byla památka v 80. letech určena k likvidaci. Geologové však přišli s varováním, že další těžba uhlí by mohla vést k masivním sesuvům půdy. Proti demolici památky byla navíc i veřejnost, a zámek tak zůstal stát. Později odstartovala rekonstrukce.
• Po sametové revoluci se objekt vrátil Lobkowiczům, pokračování oprav zchátralého zámku však byla nad jejich možnosti. Památku proto rod daroval státu. Opravy zde probíhají dodnes.

Ve svých dlouhodobějších plánech počítá Přibyl i s pokračováním úprav zámeckého arboreta. Původně se jednalo o rozlehlý anglický park, který se rozkládal mezi zámkem a později zaniklou osadou Albrechtice. V minulosti obsahovalo množství vzácných dřevin a drobné stavby, kvůli postupující těžbě uhlí se toho však příliš nedochovalo. Místo je volně přístupné, avšak při vstupu návštěvník ani nepozná, že se nachází v arboretu.

V současnosti prochází místo ozdravným procesem, kdy odborné firmy odstraňují náletové akáty a ošetřují původní stromy. Cílem je, aby se do pěti let v parku objevily první naučné cedule a bezpečná prohlídková trasa. „Není to projekt, který bude za pár let hotový, tak aby tu byl krásný park. Bude to dlouhodobý proces, kdy se území bude postupně návštěvníkům otevírat,“ zmínil kastelán.

Dále se chce Přibyl věnovat i zámeckým interiérům. Ty jsou specifické tím, že postrádají původní mobiliář. Co se dochovalo, je dnes součástí soukromých sbírek rodiny Lobkowiczů, a návrat tohoto vybavení není v plánu. Kvůli technickému stavu památky a bezpečnostním limitům nebylo v minulosti možné instalovat ani cenné předměty ze státních depozitářů. Dnešní expozice je tedy z velké části složena z darů od veřejnosti.

„Domnívám se, že je žádoucí začít v depozitářích vyhledávat vhodné kusy vybavení a prohlídkový okruh sjednotit do určitého historického období. Je to však běh na dlouhou trať. Nejprve musíme ve spolupráci s odborníky definovat konkrétní období, které chceme návštěvníkům prezentovat. Následovat budou hloubkové rešerše, vyhledávání vhodného vybavení a často i náročné restaurátorské práce,“ popsal Přibyl s tím, že každý takový krok je logicky závislý na čase a dostatku finančních prostředků.

Rozsáhlé úpravy nicméně čekají zámek již v nadcházejících týdnech a měsících. Díky dotaci z Fondu spravedlivé transformace a prostředkům ministerstva kultury zde ve druhé polovině května odstartuje déle plánovaná investice ve výši zhruba 67 milionů korun.

Po nedávné obnově divadelního sálu je nyní nutné vybudovat zázemí pro účinkující i turisty. „Budeme budovat toalety, vodovod, čističku a kanalizaci. Zároveň vznikne důstojný vstup do sálu a zázemí pro účinkující,“ popsal Přibyl. Práce musí být hotovy do konce roku 2027.

Stavební ruch se dotkne i turistů, prohlídková trasa na Jezeří bude pozměněná. Prohlídky budou začínat v zámecké zahradě, tedy podobně jako v minulosti. Hlavní schodiště a chodba však budou uzavřeny, stejně jako divadelní sál.

Tady koncertoval Beethoven. Na Jezeří opravili sál, kde hráli velikáni

Hudební akce se z něj přesunou do takzvaného kulečníkového sálu. S ohledem na stavební práce bude po dobu rekonstrukce snížené vstupné o dvacet korun. „Ačkoliv to bude poměrně náročné, chtěl jsem zachovat provoz,“ uvedl nový kastelán.

A jeho největší sen? „Vidět stabilizovaný objekt, který má všechna okna a kde probíhá pravidelná údržba. Chci, aby Jezeří dál vyprávělo svůj příběh zámku na rozhraní dvou světů,“ doplnil Miroslav Přibyl.

Semlelo mě to, říká bývalá kastelánka unikátu

Bývalá kastelánka zámku Jezeří Hana Krejčová (květen 2026)

Po třiceti letech na postu kastelánky se Hana Krejčová rozhodla předat klíče od zámku svému nástupci. Její odchod není definitivní – na Jezeří zůstává jako koordinátorka a průvodkyně.

„Semlelo mě to,“ odpovídá otevřeně na otázku k odchodu z kastelánské funkce. „Už dlouho jsem nabývala dojmu, že forma začíná vítězit nad obsahem. Že důležitější než samotná práce na zámku je to, co odevzdáte v online prostředí a cloudových úložištích,“ uvedla.

Hana Krejčová pochází z Albrechtic, obce, kterou srovnaly buldozery se zemí kvůli těžbě uhlí. Jako kastelánka sem nastoupila v květnu 1996, krátce nato, 1. června, bylo historicky otevřeno veřejnosti. Zámek byl zdevastovaný, bez oken, až na různé harampádí prázdné místnosti, zahrada zarůstající nálety. Během následující dekády dokázala ze zámku vytvořit jednu z nejpozoruhodnějších památek v regionu. Její snahou bylo zachovat zámek v jeho syrové, autentické podobě.

„Jezeří je unikátní právě tím, jaké je. Velké změny mu neprospějí. Moderním trendem ve světě je ukazovat památky skrze lidi a příběhy, protože návštěvníci jsou už přesycení instalacemi, které jsou si podobné jako vejce vejci,“ vysvětluje a současně varuje před snahou vytvořit z Jezeří „tuctový zámek“ pomocí instalací z depozitářů.

Po všech bojích o samotnou existenci Jezeří, kdy mu hrozilo, že jej pohltí šachta, se obává, aby neztratilo svou podstatu. „Varovala bych před neuváženými zásahy a přestavbami, které by mohly smazat jeho jedinečný obsah a příběh. Jezeří má neopakovatelného genia loci – je to objekt, který si vybudovali sami návštěvníci a dobrovolníci. Hodnota Jezeří je v jeho vrstvách,“ dodala.