Starosta Hřenska Jan Havel (uprostřed) zažívá povodně v nejníže položené české...

Starosta Hřenska Jan Havel (uprostřed) zažívá povodně v nejníže položené české obci pravidelně. Kromě Labe se tu vylévá i Kamenice. | foto: Martin Adamec, MAFRA

Loňská povodeň Hřensko ekonomicky totálně zlikvidovala, říká starosta

  • 2
V Hřensku byly loni touto dobou téměř všechny domy pod vodou. O půlnoci 6. června Labe kulminovalo na 10,7 metru a nechalo za sebou škody za 130 milionů korun. Obec takto od roku 2002 spláchlo už pět velkých povodní. "Odejít lidé nemají kam ani za co," říká starosta Hřenska Jan Havel.

V roce 2002 za sebou voda nechala škody víc než 190 milionů korun a obec se vzpamatovávala roky. Jak to vypadá po loňské velké vodě?
Tato povodeň nás ekonomicky totálně zlikvidovala. Museli jsme si od banky vzít kontokorent 10 milionů korun. Na každé dotaci musí mít obec vlastní finanční podíl od 10 až do 20 procent. V roce 2002 byly dotace stoprocentní.

Co už se vám od loňské povodně podařilo dát dohromady?
Opravili jsme čističku odpadních vod, chodníky, podchod u přívozu včetně invalidní plošiny, autobusové zastávky. Z větší části je hotové veřejné osvětlení, provizorně jsme opravili stezky do soutěsek.

Co ještě potřebujete dodělat a co vás nejvíce trápí?
Stále čekáme dotace na obnovu budovy obecního úřadu, hasičské zbrojnice, prostranství a stezek do soutěsek, na peníze na vyplavené kotle v budově úřadu a bývalé škole. Měli jsme je mít loni v létě, ale museli jsme bez nich vydržet celou zimu. Nejvíc mě štve ta šílená administrativa. Každý papír se musí dvanáctkrát potvrzovat, výběrová řízení jsou dlouhá, čekáte na možné odvolání. Obec si nemůže vybrat dodavatele, se kterým je spokojena, musí vyhlásit výběrové řízení a nevíte, jak kvalitní firma se přihlásí. Už mohlo být vše hotové.

Kontokorent potřebujete na co?
Není na povodňové škody, ale na srub v soutěskách za 20 milionů korun, který stavíme díky dotaci Cíl 3. Exteriér je hotový, dodavatel nám dá fakturu a tu musíme zaplatit my. Až za několik měsíců pak peníze dostaneme bez naší spoluúčasti zpět. Kdyby nepřišla velká voda, zvládli bychom to financovat z vlastních peněz.

Kdy se srub turistům otevře?
Nyní musíme udělat interiéry, takže v ideálním případě na konci turistické sezony, určitě na začátku té příští.

Je něco, co vás v souvislosti s povodní těší?
Že likvidace následků byla díky nasazení lidí obrovsky rychlá, že turisté mohli brzy přijet. Svítí sluníčko, turisté začínají přicházet, snad se z toho ekonomického marastu dostaneme. A těším se, až veškeré opravy budou za námi a nepostihne nás žádná povodeň.

Od roku 2002 jich ale bylo již pět. Jak to lidé v Hřensku zvládají?
Když v televizi hlásí, že třeba na jihu Čech vydatně prší, mám denně desítky telefonů a lidé se ptají, zda k nám nepřijde povodeň. Jakmile se objeví mraky, lidé mají nervy na pochodu. Bojíme se všichni.

Opouštějí kvůli tomu lidé Hřensko?
Starousedlíci ví, že žijeme v kaňonu pod skálami a že tady velká voda prostě hrozí. Navíc stejně nemají kam jít a ani peníze na to se odstěhovat.

V řadě měst a obcí se zvyšují a staví protipovodňové stěny. Co by pomohlo Hřensku?
Obrovské peníze nebo Hřensko odstěhovat. Obojí je nereálné. Osobně mě štve, že všude bez rozmyslu staví hráze, voda se nemá kam vylít. Celá republika pouští vodu do Hřenska a tady se nic neděje. Tato oblast měla být vyhlášena za krizovou lokalitu a následky se tu měly řešit přednostně a rychleji.