„Za každé jídlo se děkuje a žádné jídlo se nevyhazuje,“ je jeden z nápisů na nástěnce v hale Letní školy Romano drom (Romská cesta) plné hudby a tance pro talentované romské děti ze sociálně vyloučených lokalit.
„Naším cílem je naučit děti, že talent nestačí, je potřeba ho rozvíjet a hodně na sobě pracovat,“ říká Ida Kelarová v penzionu Jiřetín pod Jedlovou, kde se tábor koná až do soboty.
Na první pohled je „teta Ida“ vyčerpaná a unavená. „Jsme tu druhý týden a na teplé počasí jsme štěstí neměli. Děti mají jen trička a mikiny, některé ani to ne. Dnes je zima, tak jsem je poslala do postele, aby se zahřály,“ vysvětluje.
„Usnuly snad všechny. Proto je tady takový klid,“ říká zpěvačka, která v roce 1999 založila spolek Miret, jenž prezentuje romskou kulturu na profesionální úrovni.
Program od rána do večera
Základním kamenem je soubor Čhavorenge, pro který si Kelarová děti vybírá po celém Česku a na Slovensku. „Čhavorenge jsme letos hodně omladili,“ zdůrazňuje.
Za deset dnů tady postavili celý program s dětmi, které se na začátku srpna neznaly a ve sboru nikdy nezpívaly. Čekaly je neznámé písničky, jež pro ně skládá Desiderius Dužda.
„A po deseti dnech stály s filharmoniky jako jedna velká rodina na koncertu v Novém Boru a zpívaly jako jeden muž,“ chválí své svěřence Kelarová.
K vystupování ovšem nevedla lehká cesta. Rozpis v hale ukazuje program od rána do večera: hodiny zpěvu a tance střídají přednášky a zkoušky. Šedesátka mladých lidí ve věku od 10 do 18 let v Jiřetíně usilovně nacvičuje.
„Učíme je ale i základní věci, že pomoci si musí vážit, musí umět poděkovat, chovat se tak, aby mohly v této společnosti fungovat. Musí být zodpovědní, abychom se na ně mohli spolehnout,“ vypráví zpěvačka.
Příprava na čtvrteční koncert
Balit housle na čtvrteční koncert v zámeckých zahradách v Děčíně, který začíná ve 20 hodin, si začali i filharmonici Jiří Ševčík a Jitka Kokšová. Ti potvrzují, že mezi dětmi, které Kelarová vede, je hodně talentů.
„My to proti Idě máme lehčí, protože přijedeme po týdnu jejich soustředění, kdy už děti prošly obrovskou změnou a mají disciplínu. Už jsem si říkal, že takový tábor by potřebovaly i moje děti, aby se naučily soustředit, protože disciplína je základ úspěchu,“ uvádí filharmonik.
„Strašně moc jsme se tady naučily, třeba jak vnímat zpěv. Moc si vážíme, že jsme tu mohly být a co pro nás teta Ida dělá,“ vypráví jedna z účastnic, Aneta Dunová. Její sestra Rozálie přikyvuje.
Už ale přibíhá starší kolegyně ze sboru Erika Nováková. Odhání je, aby se oblékaly a připravily. Dívka ze slovenského Lučence zpívá v Čhavorenge šest let a druhým rokem studuje popový zpěv na Mezinárodní konzervatoři v Praze.
„Po psychické stránce je pro mně studium náročné, protože rodiče vídám málo. Ale pražští kolegové ze souboru mi pomáhají,“ vypráví Erika.
