Posledními obyvateli hotelu byli ukrajinští uprchlíci, CPI jim prostory nabídla těsně po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Matky s dětmi ale Vladimír opustily loni a od té doby zůstává budova bez využití.
„Budoucnost bývalého hotelu je spojena s nutností rozsáhlé investice a modernizace celého objektu. U podobných nemovitostí je potřeba důkladně posoudit technické, ekonomické i urbanistické souvislosti, které mají zásadní vliv na jejich další směřování,“ uvedl mluvčí společnosti CPI Byty Jakub Velen.
Firma podle mluvčího stále prověřuje možné varianty dalšího využití. „Tak aby výsledné řešení dávalo dlouhodobý smysl jak z pohledu lokality, tak samotného objektu. Jakmile bude o dalším směřování jasno, budeme o dalších plánech informovat,“ doplnil Velen.
O budoucnosti hotelu jedná s vlastníkem i vedení města. Náměstek primátora Michal Mohr (SPD) řekl, že město zatím stále čeká na výsledky připravované studie.
„Někdy před tři čtvrtě rokem mě informovali, že budou připravovat projektovku, jestli by se z toho případně dala udělat i jiná budova než hotel. Například byty. Měli si zjistit, jak by to vycházelo finančně, jestli by to unesla statika a podobně,“ popsal Mohr. „V tu chvíli, kdy to budou mít hotové, nás s tím slíbili obeznámit,“ dodal.
Mohr zmínil jednu z variant, o níž se v Ústí v souvislosti s CPI spekuluje. Firma vlastní ve městě a okolí řadu bytů, v byty by mohla proměnit i bývalý hotel. Právě dostupného bydlení je v Ústí nad Labem i v celém regionu dlouhodobě nedostatek.
Kdy se vrátíme za tátou? V ústeckém hotelu má azyl 200 žen a dětí z Volyně |
„Vladimir je specifický v tom, že je postavený jinak než všechny budovy okolo. Má dole ‚stonek‘, na něm stojí budova a velký prostor zabírají chodby. Není to klasická stavba jako ostatní v Ústí. V té době to bylo moderní, ale teď je problém vymyslet, jak by se to dalo předělat,“ vysvětlil Mohr.
Na složitost případné přeměny upozorňuje i architekt a zastupitel Jan Hrouda. „Byly tam malé hotelové pokoje a nakolik se dají předělat na byty, bůhví,“ sdělil.
Podle něj navíc velkou část přízemí tvoří rozsáhlé společné prostory, jejichž nové využití by mohlo být ekonomicky velmi náročné.
Hotel Vladimir byl dokončen v roce 1986 na místě původní zástavby v tehdejší Fučíkově ulici. Stavba podle návrhu architektů Rudolfa Bergra a Zdeňka Havlíka trvala tři roky a hotel nese jméno někdejšího partnerského sovětského města. Po otevření nabízel téměř dvě stovky lůžek a patřil mezi nejvýznamnější ubytovací zařízení v regionu.
Interiér byl vyzdoben uměleckými díly, například od ústeckého řezbáře Františka Čumpelíka. Projekt hotelu zahrnoval i vyhlídkovou kavárnu v osmém patře pro 70 návštěvníků a salonek Vladimir. Před budovou se nachází bronzová socha ženy vítající sovětské tanky, jejímž autorem Václav Kyselka.
V novodobé historii objekt provozovala společnost I.B.S. V roce 2017 hotel převzala CPI Property Group, která už ve městě vlastnila modernější hotel Clarion. Postupně začal Vladimir ztrácet význam, později jeho provoz výrazně zasáhla covidová pandemie.
