Kdo hovoří o vystoupení z EU, je trouba, míní šéf hospodářské komory

  10:56aktualizováno  10:56
Kdyby Česká republika po patnáctiletém členství vystoupila z Evropské unie, mělo by to podle předsedy Hospodářské komory Ústeckého kraje Jiřího Astera výrazný vliv na její obyvatelstvo. Politici, kteří mluví o vystoupení z Unie, jsou podle něj jen populisté.

Jiří Aster je předsedou Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje, působí i v krajské Hospodářské a sociální radě a ve stejné instituci je členem i pro okres Děčín. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

„Kdo dnes hovoří o vystoupení z Unie, tak není nic jiného než hlupák a trouba,“ nešetří kritikou šéf instituce, jejímž cílem je rozvoj podnikatelského prostředí v Česku a právě i v Evropské unii.

Česká republika je 15 let v EU. Vnímáte z pohledu člověka, který zná severočeský průmysl a zdejší výrobu, toto členství pozitivně?
Jednoznačně ano. Jsem také vystudovaný technik a dovedu si představit, kdyby se třeba tvorba norem měla dělat v každém státě zvlášť, jaký by to byl náklad. Nehledě k tomu, že by nebyly kompatibilní, protože si každý stát vymyslí něco svého. My to dnes vidíme na opačném příkladu, když sjednocujeme určité technické parametry, jen jako příklad můžeme uvést železnici – integrovat železniční dopravu v Evropě je obrovský problém. A těch věcí, které je třeba sladit, je spousta. Je dobře, že ten proces probíhá a k tomu přispívá i nadnárodní uskupení, jakým je Evropská unie.

Jste vy osobně rád za členství v EU? Přináší vám to něco?
Jsem samozřejmě rád, že moje země patří do největšího ekonomického uskupení na světě. Zažil jsem totalitu a dělal v podniku, který měl před změnou společenských poměrů rozsáhlé styky se zahraničím, i tím kapitalistickým. Asi si z mladší generace nikdo neumí dnes představit, že jsme pro zabezpečení provozu firmy doslova pašovali potřebné komponenty přes hranici, protože oficiální dovoz byl záležitostí na roky. Nesmírně si cením dnešní volnosti. Do jisté míry je to dané i pokrokem v komunikační technice, dnes máme mobily a další vymoženosti. Volnost pohybu a nejen osob, ale i pracovních sil či kapitálu je obrovská možnost, kterou asi ani neumíme dostatečně docenit.

Můžete uvést nějaké dobré případy, kdy peníze z EU pomohly přímo nastartovat zajímavou výrobu nebo oživit nějaký segment průmyslu?
Jako příklad bych uvedl děčínskou firmu Constellium Extrusions – projekt Inovace výroby produktů z vysocepevnostních slitin hliníku pro nové generace automobilů. V Děčíně, který se potýká s největším odchodem obyvatel na severu Čech, je tato téměř stomilionová podpora EU znamenající vznik několika set pracovních míst více než záslužná. Nebo KS Kolbenschmidt Czech Republic v Trmicích – projekt Rozvoj R&D aktivit prostřednictvím vybudování vývojového, prototypového, testovacího a technologického střediska pro hliníkové motorové písty jako výzkumně inovační kapacity. Firma je součástí celosvětového koncernu a investice do vývoje v ČR tak je hozenou rukavicí často nespravedlivému tvrzení o zahraničních montovnách. Já si ale především cením peněz, které jdou na sanaci Ústeckého kraje, do obecních rozpočtů a do pokusů vyrovnat úroveň kraje, jenž se potýká s celou řadou problémů a je na tom bohužel nejhůře ze všech krajů v republice. Zpráva EU o stavu jednotlivých zemí nás tam ve srovnání s ostatními okolními regiony uvádí jako region bídy a to je špatně. Cením si právě toho, že se Unie snaží tyto rozdíly vyrovnávat.

Někteří politici hovoří o tom, že by nebylo špatné z EU vystoupit. Co by podle vás nastalo?
Myslím si, že by došlo k velkému poklesu životní úrovně. K problémům, které si ani nedokážeme představit. Příkladem může být situace, kterou dnes řeší Velká Británie, kde je to ale vzhledem k její velikosti a ekonomické síle oproti ČR přece jen o něčem jiném. Kdo hovoří o vystoupení České republiky z EU, tak prokazuje, že absolutně nemá pojem o současném světě.

Zmínil jste Velkou Británii, kde vidíme velkou nejistotu ve firmách. Japonské firmy už dokonce z Británie stahují kapitál. Myslíte si, že by se mohlo něco podobného stát i u nás?
Myslím, že by to bylo v daleko větší míře. My totiž nemáme takovou ekonomickou pozici, jakou má Velká Británie. A je naší chybou, že stoprocentně nevyužíváme našeho potenciálu a možností, které nám členství v EU skýtá. Poslední vývoj makroekonomických ukazatelů České republiky dle Eurostatu tomu dává za pravdu. Za sousedními regiony z hlediska dynamiky vývoje většinou zaostáváme.

Čím si vysvětlujete odpor některých politiků vůči Unii?
Je to čistý populismus. Absolutně nemají přehled o tom, co by znamenalo, kdybychom z ní vystoupili. Je to jen hra na city typu „my jsme ti zlatí čeští kluci, kterým zlý Brusel brání v rozletu“. To dnes ale neplatí, v globalizovaném světě můžeme existovat jen v rámci silného celku. Česká republika je zrníčko, s kterým by si okolní svět hrál jako kočka s myší. Právě členství v EU je zakotvením, určitou jistotou. Když se podíváme na dnešní svět, tak uvidíme Čínu s jejími ambicemi díky její rostoucí ekonomické síle, Putina s jeho fantasmagorickou snahou obnovit imperiální moc bývalého Sovětského svazu nebo Spojené státy s nevyzpytatelným prezidentem Trumpem. Těm může oponovat jedině EU jako společenství. Podle mě, kdo dnes hovoří o vystoupení z Unie, tak není nic jiného než hlupák a trouba.

Na jedné straně je tu uskupení států s volným obchodem a mnoha jinými výhodami, na straně druhé bruselská byrokracie. Co by mělo vedení EU dělat lépe pro svou image?
Podle mě se to s byrokracií EU trochu přehání. Vrátím se k příkladu ze začátku. Jestli normu na to, jak bude vypadat zásuvka, dělá 27 různých zemí, nebo jedna centrála, vidím v tom šílenou úsporu právě byrokracie. Samozřejmě ne vždycky se mi líbí, co v Bruselu vymyslí, ale i Evropský parlament má určité kompetence a stejně jako on v Bruselu plodí hlouposti i naše pražská elita.

Přesto, mohla by podle vás EU udělat něco jinak, aby byla v očích veřejnosti vnímána lépe?
Možná zanedbává mediální působení, takové to uvádění věcí na pravou míru. Nedávno jsem byl na přednášce, kde se toto téma skloňovalo a dementovali nám tam různé „zaručené“ zprávy o EU, které se šíří v médiích, od různých zakroucených okurek, žárovek a podobně. Existuje celá řada mýtů o Unii a není příliš velká snaha je dementovat. Věří se, že lidé jsou schopní tyto záležitosti analyzovat, ale šikovní demagogové dokážou různé kauzy zneužívat a spousta lidí na to slyší, protože nemá dostatek informací. V tom by mohla Evropská unie zapůsobit, vysvětlovat tyto fake news a ukázat, jak dochází k dezinterpretacím. V tomto směru by se její image určitě zvedla. A málo se vysvětlují přínosy členství, ty se berou jako samozřejmost. Nechci říct, že EU nikdy neudělala chybu, ale z mého pohledu jich tady v Praze naděláme mnohem více. A svést to na Brusel je jednoduchý způsob, jak vykličkovat z českého neumětelství.

Jednou z činností hospodářské komory je připomínkování legislativy EU. Povedlo se na tomto poli v minulosti něco, co mělo významný vliv na podnikatele v Ústeckém kraji?
Určitě. V květnu k nám přijede delegace EU a připravujeme se na to, abychom s nimi jako hospodářská komora zavedli dialog na téma spravedlivějšího rozdělování finančních prostředků vůči regionu Severozápad. Peníze, které sem plynou, znamenají šanci zejména pro místní podnikatele. Bohužel zjišťujeme, že díky přerozdělování peněz v Česku a možná i nižší iniciativě místních firem, obcí a kraje se do severozápadních Čech z EU dostává nejméně prostředků ze všech krajů celé republiky. Jinými slovy, nejchudším se dává nejméně peněz. Tomu já říkám obrácený Jánošík – bohatým dávej a chudým ber. A právě to je konkrétní věc, kterou bychom rádi změnili. Tato politika je v rozporu s politikou Bruselu, kde je řazena zásada vyrovnávání úrovně regionů a států Unie. A podle dostupných dat se situace v regionální divergenci v ČR dále zhoršuje.

Když jste zmínil Severozápad, jak vnímáte skandály, které s sebou přinesly dotace do této oblasti? Mám na mysli třeba jejich rozkrádání v operačním programu ROP Severozápad.
Samozřejmě negativně. Je to ještě stupňování té špatné situace. Na jedné straně sem připlulo nejméně peněz z EU a na druhé se jich tady nejvíce rozkradlo. V tom je tragédie toho našeho regionu, že jsme to nedokázali uhlídat. Vinu máme asi všichni, i když nepřímou. Nějak jsme to dopustili.

Dokážete odhadnout, kolik peněz na dotacích přiteklo na sever Čech do oblasti průmyslu?
Celkově v programovacím období 2014–2020 přiteklo do Ústeckého kraje z EU do listopadu 2018 asi 18 miliard korun. V rámci operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu v časovém rámci 2017–2020 v Ústeckém kraji byly dokončeny nebo je v realizaci 415 projektů za 2,6 miliardy.

Hodně se hovoří o tom, že z Česka teče kapitál do zahraničí, kdy si zahraniční vlastníci firem stahují zisky a výnosy z firem. Jen loni to například bylo podle ČSÚ na dividendách bezmála 300 miliard. Mohlo to ale být jinak? Mohly být vůbec privatizovány firmy bez zahraničního kapitálu? Uznávám, že na tohle EU moc vliv nemá. Ptám se na to ale proto, že na jedné straně jsou desítky miliard dotací a na straně druhé stamiliardový odliv kapitálu.
To nemá s EU vůbec nic společného. Kdo sem investoval peníze, to udělal proto, aby měl zisk. A nejsou to jen státy EU. Co je ale otázkou a nad čím se musíme zamyslet, je skutečnost, jestli jsme v minulosti museli bezhlavě privatizovat odvětví, která se podle mě privatizovat neměla. Zamyslel bych se například nad bankovnictvím, nicméně kapitál tady tehdy nebyl. Co mě ale naprosto irituje, je třeba voda a další síťové záležitosti, kde není konkurence. Napadají mě dále mobilní operátoři a podobně. Možná by stálo za to se zamyslet nad tím, jestli tam nemít větší ingerenci (vliv) ze strany státu, aby zisky nebyly až tak vysoké, a pokud ano, tak aby částečně zůstávaly v Česku. Možná by stálo za to i spočítat, kolik hodnot vytváří firmy, které zde investovaly. Odvádějí tady totiž daně ze zisku, z mezd svých zaměstnanců a spoustu dalších peněz dostávají čeští subdodavatelé. Kdyby tyto částky někdo sečetl, možná že bychom těch 300 miliard neviděli až zas tak špatně.

Autor:

Nejčtenější

Soukup o chomutovském hokeji: Byl to podvod na mě, dluh je gigantický

Chomutovští hokejisté se loučí s fanoušky po posledním barážovém duelu.

Je v šoku. Z dluhů Pirátů, které označil za gigantické. Ze své role, kterou prý měl po převzetí klubu hrát. Ale ani po...

Zemřel Štěpán Popovič, uznávaný manažer, který pomohl Petru Kellnerovi

Předseda představenstva a generální ředitel AGC Flat Glass Czech Štěpán Popovič

Ve věku 73 let zemřel Štěpán Popovič, nejvýraznější polistopadový manažer, který působil na severu Čech, a jeden z...

Nebavilo ho být ajťákem, chtěl dělat něco smysluplného. Začal vařit pivo

Jan Chmel vybudoval pivovar v bývalém chlévě, trvalo mu to dva roky. Roční...

Jan Chmel vybudoval pivovar v Siřemi na Lounsku. Obec ho okouzlila stejně jako kdysi spisovatele Franze Kafku. První...

Přestává to být legrace, říká o Chomutovu obránce Dietz

Zklamaný chomutovský Stanislav Dietz po prohře s Pardubicemi.

Dluhový příběh nekončí. Většina hokejových Expirátů už sehnala angažmá jinde nebo si ho ještě hledá, přesto se dál...

Že vejce na špičce nestojí? Ženě z Děčína se to povedlo desetkrát

Jarmila Čajkovská použila kámen, dřevo, list z lípy, mušli, ale třeba i lžíci....

Devětatřicetiletá Jarmila Čajkovská postavila na deseti různých předmětech vejce na špičku. Dostala se díky tomu do...

Další z rubriky

Kraj platí desetitisíce korun za rady pro náměstka hejtmana Martina Kliku

Radní Ústeckého kraje pro bezpečnost a sociální věci Martin Klika

Nejen opoziční zastupitelé Ústeckého kraje, ale i sám hejtman Oldřich Bubeníček se hodlají blíže zabývat podobou...

U Lovosic spustili na Labe nový tanker, cestě do Nizozemska brání sucho

Ve Lhotce u Lovosic na Labe spustili nový tanker pro přepravu jedlých olejů.

Nový ocelový trup lodi spustili na vodu v loděnici Barkmet ve Lhotce nad Labem poblíž Lovosic. Takzvané kasko vytvořili...

Úplatný soudce Knotek opustil vězení, na svobodě je o patnáct měsíců dřív

Odsouzený bývalý soudce Josef Knotek u Obvodního soudu pro Prahu 6 (9. 1. 2019)

Městský soud v Praze potvrdil podmíněné propuštění bývalého litoměřického soudce Josefa Knotka odsouzeného za korupci....

Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Najdete na iDNES.cz