„Ve štole jsme opravili dřevěné vyztužení stěn, takzvané výdřevy, a pochozí lávku. A celou trasu, až k velkému dómu, jsme nasvítili,“ popisuje novinku starostka obce Hana Řebíková, která užívání důlního díla pro turistické účely zajistila se státním podnikem Diamo, jemuž důl patří.
V polovině návštěvnické trasy lze spatřit i zatopenou studnu, hlubokou více než 32 metrů, která sloužila k čerpání vody z nižších pater dolu.
Kdysi, před zavedením pump, které poháněla nejprve pára a později elektřina, čerpali horníci vodu pomocí obřího dřevěného kola, které fungovalo na lidský pohon. Dělníci v něm museli šlapat, a tím ho roztáčet.
Díky křišťálově čisté vodě je stále pod hladinou vidět žebřík, kterým se horníci dostávali hlouběji pod zem. „Plánujeme celý prostor ještě nasvítit podvodními reflektory, aby návštěvníci mohli spatřit i to dřevěné kolo,“ přibližuje blízkou budoucnost starostka.
Nejslavnější éru zažila štola v Hoře Svaté Kateřiny ve středověku, kdy se přetahovala o vliv s Kutnou Horou. Žíla se vzácnými kovy měla v některých místech až metrovou mocnost.
Hledali tu uran i nacistický poklad
Těžba mědi a stříbra nakonec skončila na začátku minulého století. Ještě těsně po 2. světové válce zkoumali zdejší podzemí Sověti, zda se tu nachází uran. Později byl vchod i kvůli bezpečnosti zavalený a některé chodby odstřelené.
„Před tím totiž zdejší štoly využívali odsunutí Němci, kteří si chodili do svých chalup pro věci, které si původně nemohli odnést. Zdejší podzemí znali mnohem líp než nově příchozí pohraničníci,“ popisuje nedávnou historii průvodce Josef Sochor.
V 90. letech pak místo proslavil sudetoněmecký hledač pokladů narozený v Kovářské u Chomutova Helmut Gaensel. Ve štole neúspěšně hledal legendární Jantarovou komnatu ukradenou v Rusku, kterou tu podle jeho informací mohli nacisté ukrýt v roce 1945.
Délka chodeb v několika štolách v okolí horské obce se počítá na desítky kilometrů. Část z nich by se podle Josefa Sochora mohla někdy v budoucnosti veřejnosti také otevřít. Jedna z chodeb ze svatomikulášské štoly prý ústí až na zdejším náměstí.
„V tuto chvíli se ale do nezabezpečených štol nesmí,“ upozorňuje průvodce, který sám strávil čtyřicet let v mosteckých uhelných lomech.
Štola je otevřena o víkendech, ale telefonicky si lze domluvit i jiný termín.
12. května 2018 |
Další významné důlní dílo, které leží na území kraje je v Měděnci na Chomutovsku. Zdejší důl byl posledním místem v republice, kde se těžila železná ruda. Přes dvě desítky let je již opuštěný a řádí tam už jen vandalové a asi vařiči drog.