„Vést firmu ze zahraničí je samozřejmě těžké, ale tím, že jsme rodinná firma, jsme všichni na jedné lodi, na zaměstnance se můžu stoprocentně spolehnout,“ líčí Fišerová.
Nedávno jste získala ocenění Firma roku Ústeckého kraje, i když žijete a pracujete ve Velké Británii a firmu řídíte odtud. Co stálo za nápadem podnikat v Česku?
Ve Velké Británii žiji už patnáct let, jsem doktorka ekonomie a ze své pozice vysokoškolské profesorky spolupracuji se začínajícími podnikateli. To mě inspirovalo zkusit podnikat na vlastní triko a splnit mamince, vyučené cukrářce, sen o vlastní cukrárně. Původní plán byl rozjet podnikání pouze pro ni, aby se mohla realizovat v tom, co ji baví a v čem je dobrá. Čím víc jsem se ale zabývala tvorbou byznys plánu cukrářské výrobny, tím víc jsem viděla, že má potenciál ještě větší. Seznámila jsem s ním bratra a jeho přítelkyni, kteří v té době připravovali návrat z Německa. Jejich připojení k rodinné firmě se vyloženě nabízelo, a tak bylo rozhodnuto – šli jsme do toho všichni.
Jak dlouho jste na trhu?
Firmu jsem oficiálně založila v srpnu 2016, abychom mohli využít dotací pro začínající podnikatele na rekonstrukci budov, kde cukrářskou výrobnu máme. V roce 2017 jsme začali testovat trh a přitom jsme dokončovali rekonstrukci objektů. Naplno jsme se rozjeli loni v červnu.
Výrobnu jste otevřela v Polepech u Litoměřic. Proč ne ve větším městě?
Otevřít cukrářskou výrobu mimo město bylo mým záměrem, protože už od začátku bylo jasné, že nebudeme mít cukrárnu jako takovou, kde si zákazníci přijdou posedět na kávu a dortík. Plán byl otevřít cukrářskou výrobnu a tam je důležité udržet co nejnižší náklady spojené s provozem, což je snazší v obci než ve městě. Když máte cukrárnu nebo i menší prodejnu, musí zákazník přijít za vámi, a proto je lepší být ve městě. Já jsem ale od začátku věděla, že takhle fungovat nebudeme. Neplánovali jsme, že zákazník bude chodit za námi, ale že půjdeme my za ním. I to je důvod, proč rozjíždíme první cupcakový e-shop v Česku.
Family Bakery
|
Kolik máte zaměstnanců?
Jsme zcela rodinná firma se třemi zaměstnanci, tedy s maminkou, bratrem a jeho přítelkyní. Je nám jasné, že jak firma poroste, budeme muset hledat posily i jinde. Už teď máme na dohodu sjednanou pomoc třeba na farmářské trhy nebo další akce. Rádi bychom časem navázali spolupráci s odbornými učilišti v Litoměřicích nebo Ústí nad Labem. Studenty chceme vzít na praxi, kde si je vyzkoušíme a po ukončení studia jim nabídneme práci. Mladí jsou velmi kreativní a můžou přijít s náměty a novými myšlenkami, které nám pomůžou udržovat krok s dobou. Je nám jasné, že budeme muset expandovat, ale rádi bychom si pracovní síly vychovali sami.
Jste cukrářská výrobna, jaký sortiment nabízíte?
Naprostým základem jsou cupcaky a cheesecaky. Na tom jsme byznys v podstatě postavili. Vzhledem k tomu, že děláme zakázkovou výrobu, reagujeme hodně na poptávku. Začali chodit zákazníci a chtěli dort, děláme dorty. Díky švagrové, která je velmi šikovná na modeláž, vyrábíme i 3D dorty a troufnu si tvrdit, že v nich nemáme v regionu konkurenci. Cateringová firma, se kterou spolupracujeme, poptala tartaletky. Ty jsme nevyráběli, ale zkusit se má všechno. Dneska si naše portfolio už bez tartaletek neumíme představit. Kavárna, do které dodáváme zákusky, přišla s nápadem zkusit mrkvový dort neboli „mrkváč“. Řekli jsme si, proč ne, a letos jsme za něj získali ocenění Regionální potravina za nejlepší cukrářský výrobek v Ústeckém kraji. Sledujeme světové trendy, posloucháme naše klienty a jejich názory, a to je nesmírně důležité.
Jana Fišerová
|
Co máte z vaší produkce nejraději vy a o co je největší zájem?
Přiznám se, že nejsem moc na sladké a nejraději si dám řízek. Ač jsem majitelka cukrářské výrobny, kdyby ze světa zmizela čokoláda, osobně si toho asi ani nevšimnu. Nicméně z našeho sortimentu mám nejraději makový cheesecake s domácím citronovým krémem „lemon curd“, jenž nedávno zvítězil na makových slavnostech na zámku v Ploskovicích. Cupcaky, cheesecaky, dortová lízátka cakepops a tartaletky jsou naše čtyři top produkty. Lízátka jsou oblíbená jak u dospělých, tak u dětí. Jedna naše zákaznice je ohodnotila jako „nebe v hubě“ a já s ní naprosto souhlasím. Do našeho portfolia pak patří třeba i francouzské makronky.
Jak se řídí firma z ciziny?
Je to samozřejmě náročné. Díky tomu, že se ale můžu zcela spolehnout na své zaměstnance, tedy na svoji rodinu, dá se to zvládnout. Jiné by to bylo v případě, že bych zaměstnávala cizí lidi. S rodinou jsme všichni doslova na jedné lodi. Firemní peníze jsou v podstatě rodinné peníze a všichni jsme na výsledcích zainteresovaní a všichni na tom máme podíl. Svým zaměstnancům čili svým nejbližším věřím, proto ten každodenní přímý dohled není úplně potřeba. I když jsem majitelkou firmy a veškerá odpovědnost jde za mnou, máme kompetence rozdělené. Maminka řeší něco, bratr něco jiného. Asi kdybych byla v Česku, měla bych toho na starosti víc. Tím, že jsem mimo, si ale zachovávám určitý odstup, který je na druhou stranu výhodou a umožňuje mi lépe strategicky vést naši mladou firmu.
Kdo jsou vaši zákazníci?
Vyrábíme pro koncové zákazníky i firemní klienty, jako jsou cukrárny, kavárny, restaurace a cateringové firmy. Nyní navíc testujeme online prodej. Zákazník si v našem e-shopu koupí cupcaky a nechá si je dovézt běžnou přepravní firmou. Vždycky mě štvalo plýtvání jídlem. Proto vyrábíme na zakázku a na konkrétní počty, čímž minimalizujeme odpad. To je pro nás velmi důležité jak z finančního, tak ekologického hlediska.
Spolupracujete s místními dodavateli, třeba s farmáři?
Snažíme se udržovat uhlíkovou stopu naší výroby a prodeje co nejnižší, a proto dáváme přednost místním dodavatelům. Například ústecká firma Luckydes nám vyrábí dřevěné podložky pod dorty, abychom nemuseli používat běžně dostupné papírové, které se po jednom použití musí vyhodit. V kavárnách mají úspěch a brzy je plánujeme začít nabízet i našim koncovým zákazníkům. Některé suroviny a materiály ale musíme brát ze zahraničí, protože u nás nejsou snadno k dostání. Třeba čokoládu používáme zásadně belgickou, vanilku máme z Madagaskaru.
Co děláte jinak oproti ostatním podobně zaměřeným firmám?
Jinak děláme spoustu věcí. Ne každá firma má odvahu zkoušet věci, které na českém trhu nejsou obvyklé. Posílat cupcaky poštou? Už dva roky slyším od neodborného okolí, že to nemůže fungovat, a od podnikání mě spousta lidí zrazovala. V Anglii to, že chci založit rodinnou firmu, považovalo mé okolí za skvělý nápad a posílání cupcaků tam funguje již několik let. Myslím, že ten odstup a nadhled, který mám díky životu v zahraničí, fungování firmy pomáhá. Nicméně, ačkoli firmu vedu ze zahraničí, jsme plně součástí naší komunity v regionu. Podporujeme dobré věci jako třeba nedaleký kočičí útulek či ženský fotbal v Teplicích. Tyto aktivity nám pomáhají efektivně komunikovat s veřejností a ukázat tak, jaké jsou naše hodnoty, na čem nám záleží a co dokážeme komunitě nabídnout.
Zvažujete otevření své cukrárny?
Naše neustále zvyšující se reputace nám možná v budoucnu umožní si otevřít cukrárnu pod svojí značkou. V příštích pěti letech to ale určitě neplánujeme.
Jak často jezdíte do Čech?
Bohužel ne tak často, jak bych ráda. Stíhám to tak třikrát nebo čtyřikrát za rok. Na celostátní finále Firmy roku ale určitě přiletím (koná se 12. prosince v Praze – pozn. red.).
