„Vzestup koncentrací znečišťujících látek tehdy ovlivnily nízké teploty ovzduší a špatné rozptylové podmínky. Rok 1989 patřil k nejhorším rokům v počtu dnů s nepříznivými a zhoršenými rozptylovými podmínkami od roku 1988 až dosud,“ říká Helena Plachá z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Smogová situace tehdy vedla třeba k tomu, že do centra Teplic platil ve dnech s nejhoršími rozptylovými podmínkami zákaz vjezdu s výjimkou hromadné dopravy a nutného zásobování. Lidé nosili přes ústa roušky nebo se zahalovali šálami či šátky. Bylo vidět jen na pár metrů a ze zdravotních důvodů se nedalo větrat.
Učeň Zbyšek Jindra, přezdívaný Oněgin.
Podhoubí pro demonstrace tehdy pravděpodobně vytvořil okruh teplického undergroundu. Když se MF DNES před časem snažila zjistit, kdo konkrétně první demonstraci svolal, narazila na jméno tehdy šestnáctiletého učně Zbyška Jindry, který byl mezi přáteli známý pod přezdívkou Oněgin.
Jindra zahynul při automobilové nehodě v roce 1996. Jeho kamarád Jindřich Uhlíř, tehdy jednadvacetiletý kytarista místní punkové kapely Jateční ulice, však přiblížil, že právě „Oněgin“ přinesl asi tři sta plakátů, které akci svolávaly. Jestli je vyrobil sám, se nepodařilo zjistit, při výslechu na StB každopádně vzal všechnu vinu na sebe.
Jindra s Uhlířem pak plakáty vylepili. I když je policie přistihla a část strhala, v sobotu 11. listopadu se na náměstí sešly stovky lidí.
„Kolem kašny se nejdříve sešel jen malý hlouček, za chvíli už ale bylo náměstí plné. V tu chvíli jsme s Oněginem vůbec netušili, co máme dělat,“ vzpomínal Uhlíř (původní článek zde).
Demonstrace donutily komunisty souhlasit s dialogem
Žádný program nebyl připravený, někdo se občas pokusil o krátký projev, většinou ale ani nebyl slyšet. Zbyšek „Oněgin“ Jindra po nějaké chvíli vylezl na kašnu a zakřičel, že by si účastníci mohli udělat malý průvod. Dav se pak vydal do ulic a skandoval hesla jako „Chceme čistý vzduch“ a „Nechte nás dýchat“.
„Šel jsem s průvodem v klidu vzadu. Spolu se mnou šel výtvarník Eduard Vacek. Toho těsně předtím propustili z výkonu trestu za vydávání patafyzického časopisu Pako. Pamatuji si, že nás čtyři neuniformovaní příslušníci nenápadně vytěsnili z průvodu. Předvedli nás na VB, protože jsem jim k tomu i nahrál tím, že jsem neměl občanku,“ vzpomíná nynější ředitel domu dětí a mládeže v Teplicích Aleš Perch.
Demonstrace za čistý vzduch v Teplicích pokračovaly další dva dny a byly čím dál masivnější. Na rozdíl od té první se odehrávaly i za přítomnosti policistů se štíty, přilbami a dlouhými bílými obušky, které několikrát také použili.
Třídenní demonstrace nakonec donutily místní stranické funkcionáře k tehdy nečekanému ústupku. Okresní tajemník KSČ Antonín Váňa výměnou za to, že lidé ekologické protesty ukončí, přistoupil na veřejnou debatu na teplickém zimním stadionu. Ten už se ale uskutečnil v jiné atmosféře. Konal se až 20. listopadu po pražských událostech a hlavním tématem tak už nebyla ekologie, ale politika a události na pražské Národní třídě.
„Vzpomínám, že jsem si strhl hlasivky, jak jsem na prolhanýho soudruha tajemníka Váňu řval. Taky si pamatuji, že tam seděli nějací známí, asi o generaci starší a celý ustrašený říkali, ať neblbnu, že si to filmují a že není vůbec vyhráno, že už to tady bylo a že oni vědí své,“ doplňuje Perch.
Škodliviny klesly o stovky tun, dnes škodí hlavně prach
Komunisté ale tehdy padli a následné politické změny přinesly i větší důraz na ekologii. Postupně došlo k odsíření továrních komínů, namontovaly se účinné odlučovače popílku na elektrárnách, snížilo se množství kondenzačních jader, na kterých se tvoří kapičky vody, což omezilo podmínky pro vznik husté mlhy.
Kvalita ovzduší se díky tomu výrazně zlepšila. Emise tuhých látek v Československu a následně v České republice klesla od roku 1990 do roku 1998 o 75 procent (481 tun), od roku 1998 do roku 2012 o 35 procent (27 tun). Emise oxidu siřičitého klesly od roku 1990 do roku 1998 o 75 procent (1 412 tun), v letech 2000 až 2012 pak o 30 procent (68 tun).
Dnes škodí hlavně polétavý prach. „Jedním z významných zdrojů znečištění jsou lokální topeniště a druhotná prašnost z ulic a silnic,“ říká Lenka Janatová z Oddělení ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu.
Na severu Čech už byla letos „smogová kvóta“ překročena hned na osmi místech. Týká se to Mostu, Ústí nad Labem, Děčína, Teplic, Chomutova, Krupky, Lomu u Litvínova a naposledy Litoměřic.
Překročení smogové kvóty se navíc předpokládat i na dalších místech kraje, kde se hodnoty neměří. „Příkladem je třeba Litvínov,“ říká lékař Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
