náhledy
Archeologický výzkum dlouhé mohyly z období staršího eneolitu (pozdní doba kamenná). Pod 1,2 metru silným mohylovým náspem byla odkryta dřevem obložená hrobka s kostrovým pohřbem dítěte ve skrčené poloze na pravém boku.
Autor: Iveta Lhotská, MAFRA
Archeologové při výzkumu u Dušníků na Litoměřicku.
Autor: Iveta Lhotská, MAFRA
Pro archeology jde o mimořádný objev.
Autor: Iveta Lhotská, MAFRA
Už sama mohyla měřící na délku 86 a na šířku 16 a 26 metrů, je unikátem, patří k nejstarším u nás. Dítě bylo nedaleko Řípu pohřbeno zhruba v roce 3 800 před Kristem a dalších zhruba 200 let se mohyla nad hrobem používala k rituálům.
Autor: Iveta Lhotská, MAFRA
Archeolog Petr Krištuf ze Západočeské univerzity v Plzni.
Autor: Iveta Lhotská, MAFRA
Hrob je v ose mohyly, která byla v době, kdy pohřeb proběhl, zhruba 1,2 metru vysoká. Lze usuzovat, že by na archeology v lokalitě čekali i další mrtví.
Autor: Iveta Lhotská, MAFRA
Jan Turek z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy ukazuje na zlomky keramiky kultury nálevkovitých pohárů, což jsou pozůstatky nádob, které obsahovaly potravinové obětiny přinášené místními zemědělci duchům svých předků.
Autor: Iveta Lhotská, MAFRA
Jan Turek z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy.
Autor: Iveta Lhotská, MAFRA
Archeologický výzkum u Dušníků na Litoměřicku.
Autor: Iveta Lhotská, MAFRA
Zlomky keramiky kultury nálevkovitých pohárů.
Autor: Iveta Lhotská, MAFRA
Dítě bylo pohřbeno v pohřební komoře, která byla zhruba dva metry dlouhá. Je na pravém boku, skrčené a s hlavou orientovanou k západu.
Autor: Iveta Lhotská, MAFRA
Archeologové při výzkumu u Dušníků na Litoměřicku.
Autor: Iveta Lhotská, MAFRA
Petr Krištuf ze Západočeské univerzity v Plzni u hrobu.
Autor: Iveta Lhotská, MAFRA