Větrná smršť strhla 29. října k zemi téměř celý svatostánek i s dvacetimetrovou věží (o pádu kostela zde).
„Veškeré nezničené a použitelné části bývalého chrámu a ostatních objektů se použijí k výstavbě jiných sakrálních budov a zařízení v rámci Pražské pravoslavné eparchie,“ tlumočil rozhodnutí církve tajemník arcibiskupa Miloslav Zdeněk Veselý.
Dřevěný kříž, jako Památník rumunským obětem druhé světové války, se odtud pietně přenese na jiné místo. Kam, to teprve upřesní rumunský patriarchát.
„Podle vyjádření rumunské strany se bude konat jednání s Pražskou pravoslavnou eparchií o možnosti vybudování nového chrámu pro rumunskou a moldavskou diasporu v Praze,“ stojí v prohlášení církve.
Stavba vydržela jen šest let
Atraktivní stavba v duchu transylvánské gotiky vydržela v Mostě stát jen šest let. Na místě ji v roce 2011 údajně bez jediného hřebíku sestavili rumunští tesaři. Rumunská strana tehdy zaplatila dřevo, práci i přepravu kamiony.
Kuriózní celodřevěný kostelík stál nedaleko kamenného děkanského chrámu přesunutého ze starého Mostu, jenž v minulém století padl za oběť hnědouhelné těžbě.
Do dřevěného kostela lidé téměř celou dobu nesměli, mohli ho obdivovat pouze přes plot. Řadu let se totiž čekalo na kolaudaci objektu. Obnažený vnitřek větrem zbořeného kostela tak paradoxně během krátké chvíle nejspíš vidělo víc lidí než za šest let od jeho vysvěcení.
Církevní stavba byla určena pravoslavným věřícím jako poutní místo, starat se o ni mělo pět řádových sester.
Jedno neštěstí za druhým
Jenže objekt stíhalo jedno neštěstí za druhým. V květnu 2014 shořel dřevěný monastýr určený jako přístřeší pro poutníky a letos v létě do přilehlé zvonice uhodil blesk a částečně ji spálil. Zkázu pak dokonaly říjnové větrné poryvy.
Město Most považovalo dřevěný kostelík za turistické lákadlo. Nejen proto, že stál vedle známějšího přemístěného chrámu, ale i kvůli blízkosti nově vzniklého mosteckého jezera, kde se chystá velká rekreační zóna.
Dřevěný kostelík, který stál na pozemcích města a nefungoval tak, jak měl, současně představoval pro mostecký magistrát problém. Církevní stavba byla totiž v péči rumunského velvyslanectví, s nímž byla podle zástupců města velmi obtížná domluva.
Když pravoslavná církev řešila, zda mostecký kostel zbořený vichrem opravit, či přestěhovat, nabídl jí magistrát pomocnou ruku. Podle mluvčí Mostu Aleny Sedláčkové bylo město připraveno poskytnout nefinanční pomoc, když se církev rozhodne postavit na stejném místě kostel nový. Nyní už je ale jisté, že v Mostě dřevěný pravoslavný kostel stát nebude.
Torzo kostela zničeného říjnovou vichřicí:
